krzysztof siwczyk, jiří j. macháček, 
denisa fialová, Jiří muryc
MODERUJE petr ligocký
nakladatelství protimluv

V pátek 22. září v 18 hodin / literární večer z cyklu "představujeme malá nakladatelství" / ve spolupráci s festivalem současné ilustrace a krásné knihy splavi 2023 / 
KULTURA FM A MĚSTSKÁ KNIHOVNA FRÝDEK-MÍSTEK

​​​​​​POřad finančně podpořilo STATUTÁRNÍ MĚSTO FRÝDEK-MÍSTEK

KRZYSZTOF SIWCYK / NA PROTNUTÍ ARTÉRIÍ / PROTIMLUV 2022 / EDICE PŘEKLADOVÉ LITERATURY
Výbor básní sestavený samotným autorem a přeložený polonistou Janem Faberem představuje poezii nelehkou, básně, které neškemrají o pozornost snadnou přístupností. Jak píše autor doslovu, básník Petr Hruška, významy se často pomalu rozvíjejí v soustředných metaforických kruzích nebo v nějakých kaskádovitě se stupňujících epizodách, protože bez takového složitého vývoje by nezazněly všechny paradoxy, ozvěny, absurdity a grotesknosti, které báseň potřebuje. Takový text pak může vzdorovat lákavě falešné představě, že žijeme ve světě, jenž lze vyložit nějakou jednoduchou interpretací, vizí, ideou či dokonce pointou. Čteme dlouhé, otáčivé, vzestupně sestupné veršové věty, plné větvení, záhybů a sbíhání, v nichž jako by význam nebyl ničím statickým, ale spíše jakousi elektřinou proudící verši a nabíjející je.

Krzysztof Siwczyk (1977) obohacuje současnou polskou poezii svým jedinečným básnickým jazykem již čtvrt století. Je nositelem řady prestižních polských literárních ocenění a laureátem mnoha básnických soutěží, v roce 2021 mj. získal Cenu diváků na 6. ročníku Ceny Václava Buriana v Olomouci. Autor 16 sbírek a několika literárně-kritických, esejistických a prozaických knih. Od raných básní až dodnes lze v jeho tvorbě sledovat nezaměnitelnou poetiku a výrazný autorský styl založený na citlivém pozorování zdánlivě banální každodennosti, která nás, viděna autorovou optikou, neustále konfrontuje se základními existenciálními otázkami a maximami: kdo jsme, kam směřujeme, po čem toužíme? Výbory jeho básní byly vydány v Německu, v Itálii, Francii, Slovinsku a ve Spojených státech.

Přeložil Jan Faber
Doslov Petr Hruška
Ilustrace Denisa Fialová

aleš kauer, jan spěváček
nakladatelství adolescent

V sobotu 16. září v 18 hodin / literárně-hudební večer z cyklu "představujeme malá nakladatelství" / ve spolupráci s festivalem současné ilustrace a krásné knihy splavi 2023
KULTURA FM A MĚSTSKÁ KNIHOVNA FM
​​​​​​POřad finančně podpořilo STATUTÁRNÍ MĚSTO FRÝDEK-MÍSTEK

Aleš Kauer (*1974), výtvarník, básník, performer, zakladatel nakladatelství Adolescent a performativních projektů na pomezí hudby a zvuku, organizátor kulturních akcí a literárně-hudebního festivalu Kvílení. Hostem večera je básník Jan Spěváček(*1982 z okruhu autorů nakladatelství Adolescent. Komponovaný večer z cyklu „Představujeme malá nakladatelství“
VE SPOLUPRÁCI S FESTIVALEM SPLAVI
SPLAVI festival současné ilustrace a krásné knihy, ve spolupráci s KulturouFM a Městskou knihovnou Frýdek-Místek.
Po loňské zahajovací výstavě je SPLAVI 2023 prvním ročníkem festivalu současné ilustrace a krásné knihy, který, jak doufáme, se v našem městě brzy zabydlí a bude přinášet impulsy k seznámení s aktuální ilustrátorskou a nakladatelskou tvorbou, možná někdy složitěji dostupnou v zaplavující nabídce titulů velikých knižních domů. Festival SPLAVI vzniká ve spolupráci s Galerií Věž a Městskou knihovnou Frýdek-Místek a vychází ze společného přání potkávat se se současnou výtvarnou a literární kulturou, v blízkém propojení, formou osobních setkání a zažívání tvůrčího procesu.
Název SPLAVI vyšel z pojmenování "spláví", které se používá pro různorodý materiál plující na vodě, často je to dřevo, kusy keřů, větve a odštěpky, které jsou důležitou součástí ekosystému, ale zároveň může jít i o materiál z rozpadlých staveb, hrází nebo třeba odpad z břehů.
V tomto kontextu nás zajímají cesty a výstupy, které postupně v čase vyplynou z činnosti a života tvůrců nebo provozu nakladatelství, ať už se vyjeví jako nosné nebo vyústí ve slepou uličku, ale mohou být životadárné pro další tvorbu a publikační praxi.

foto / Marek Malůšek

nela bártová 
vidím tě ve tmě, když zavřu oči 
instalace site specific

V pátek 8. září v 18 hodin / vernisáž výstavy / úvodní slovo dominik bárt /
hudební doprovod autorského čtení martin dytko
​​​​​​POřad finančně podpořil státní fond kultury čr, STATUTÁRNÍ MĚSTO FRÝDEK-MÍSTEK
a smVAK

Úvodní slovo / Dominik Bárt
Úvaha k výstavě / Tomáš Rozehnal

Výstava „Vidím tě ve tmě, když zavřu oči“ reflektuje autorčin dlouhodobý zájem o práci se sklem.
Pro prostory Galerie Věž vznikne místně specifická instalace. Jako materiál použije především tenké skleněné trubice, se kterými pracuje napříč svou tvorbou, převážně pak právě ve spojitosti s určitým místem, na které reaguje. Ne jinak tomu bude také v Galerii Věž. Prostor galerie autorka pojme jako základní stavební prvek, jako „malířské plátno, které doplní jemnou kresbou.“
Název výstavy otevírá polemiku nad problematikou temnoty – cítíme se „víc ve tmě“, pokud je kolem nás,
nebo když zavřeme oči? Kdy v nás vzbuzuje strach procházení temnou ulicí a kdy se naopak více děsíme
z temnoty své mysli? V temnotě je klid jen zdánlivě.

Láká mě temno, protože nevrhá stín.
Nela Bártová

Separate Isolated
Fragmenty zvuku prostupující temnotou, putují prostorem v odrazech, odloučené od vnímání v prázdnu a přesto čekající na pozornost.
Instalace Separate Isolated pracuje s kusy skla, pomocí kterých nechává propouštět zvukovou kompozici interagující a reagující na site specific výstavu “Vidím tě ve tmě, když zavřu oči” autorky Nely Bártové, samotné dílo je tak nekončící reakcí na prostor a na jeho celistvou křehkost. Tomáš Jirsa (*1993, Ostrava) je hudebník a zvukový umělec současně žijící v Olomouci. Ve své tvorbě se zaměřuje na zvukové/hudební projekty, performance a instalace. Stojí za kolektivem HLUBINA a je rovněž členem kapely ZHASNI a DŸSKO.

david voda / autorské čtení

KŘÍŽOVÁ CESTA V BUKOVANECH U KYJOVA

DOPROVODNÝ PROGRAM K VÝSTAVĚ K ROK / KOMPONOVANÝ VEČER 
PROJEKCE S KOMENTÁŘEM AUTORA LUBOMÍRA JARCOVJÁKA
S ÚČASTÍ INICIÁTORA KŘÍŽOVÉ CESTY ZDEŇKA SLOVÁČKA
PRŮVODNÍ SLovo, autorské čtení / JAN SLOVÁK

V SOBOTU 17. ČERVNA V 18 HODIN

Velké věci odehrávají se ve skrytosti

Velké věci odehrávají se ve skrytosti
Skrytost je i na počátku 21. století podstatnou vlastností světa.
Vzít dnes na sebe sochařský úkol vybudovat křížovou cestu, formulovat takový úkol soudobou výtvarnou řečí a zároveň zůstat práv jejímu spirituálnímu obsahu je mimořádně obtížné a žádá velké odhodlání.
"...bylo jasné, že realizace musí být geometrická, že tam musí být trojúhelník, kruha čtverec, které jsou nějakým způsobem zakomponovány asi ve všem, co dělám".
Lubomír Jarcovják

Ke Křížové cestě vlastně v jistém smyslu směřovalo celé předchozí Jarcovjákovo sochařské dílo. Jeho síla ovšem spočívá v komunikaci s konkrétním prostředím, do něhož bylo myšleno. A právě v tomto ohledu je také dílem zcela jedinečným. Lubomír Jarcovják ho realizovalz tradičních i netradičních uměleckých materiálů, z betonu, železa, dřeva, skla a syntetické transparentní pryskyřice. Tyto své materiály nadal vlastním tvaroslovím, původními tvary, které nově zhodnotily jejich přirozené vlastnosti i měřítko přírodního prostředí, s nímž jsou v harmonické symbióze. Zastavení v Bukovanech pomohou mnohým lidem, kolemjdoucím, poutníkům...nejen rozjímat o Kristově utrpení, ale i nalézt cestu k porozumění jazyku umění v jeho čisté podobě.

Úryvky textů Tomáše Ježka, Lubomíra Jarcovjáka, Ivana Neumanna a Václava Mílka z publikace o Křížové cestě v Bukovanech u Kyjova. Knížka vyšla u příležitosti slavnostního žehnání Křížové cesty v obci Bukovany 6. června 2010. s fotografiemi Libora Stavjaníka a Dušana Tománka.
Realizace Křížové cesty v Bukovanech trvala od roku 1999 do roku 2009
Jejím iniciátorem a hybatelem byl Zdeněk Slováček, vizionář z Bukovan.
Čtrnáct zastavení realizoval Lubomír Jarcovják.

Foto: Patrik Havelka

TROSKA FRÝDKU KOSTRA MÍSTKU
UVEDENÍ BÁSNICKÉ SBÍRKY
ELLI TILIU MOTÝLOVÉ - PRVNÍ SBÍRKY
VYDANÉ GALERIÍ VĚŽ V EDICI "S VĚŽÍ DECH"

Elli Tilliu Motýlová (1968) 
Společně s Ivanem Motýlem publikovali například ve sborníku ostravské poezie a poezie o Ostravě Briketa (Větrné mlýny, Brno 2013) a Nejlepší české básně 2014 (Host, Brno 2014). Provozovali a provozují galerie, literární podniky a tajné krčmy různého typu: Červený kostel (2001 - 2011), Rubrum (2012 - 2014) a Wurst (2014 - dosud).
Literární večer ve Věži v červnu 2021 byl jejich prvním společným samostatným autorským čtením a inspiroval vydání básnického debutu Elli Tiliu Motýlové Troska Frýdku Kostra Místku:
Redakce  Ivan Motýl / Ilustrace  Elli Tiliu Motýlová / Grafická úprava  Jan Čumlivski /
Tisk  Jaroslav Janďourek, UMPRUM Praha
Vydala Galerie Věž z. s. Frýdek-Místek v edici S věží dech v roce 2023 jako svou 1. publikaci
Podpořil  Wurst

foto: Luděk Krulikovský

jan SOJKA

Jan Sojka (1973) je básník, prozaik a učitel. S téměř dvacetiletou kantorskou praxí se vyrovnává v románu Učitel je ve třídě sám (Artes Liberales, 2018). Je autorem čtyř básnických sbírek, z nichž ta poslední Sesuv noci (Weles, 2019) vyšla v překladu Eriky Abrams v Paříži – Éboulis de nuit (Revue K, 2019). Rovněž je zastoupen ve sborníku věnovaném Ludvíku Kunderovi Bezpodmínečné horizonty (Weles, 2010) či v antologii Krátká báseň (Protimluv, 2020). Vydal taky povídkový soubor Rodina a jiné regály (Host, 2020) zachycující „svoji generaci“ v pasti covidové karantény.

Přemalovat pot je básnickým ekvivalentem Hazkarat nešamot, je překotným lavinovitým Jizkorem, úsilím o vyrovnání se s prostou pravdou, že již nelze nic ve vzájemném vztahu se zemřelým otcem ovlivnit, že lze změnit jen sebe sama. V Sojkově básni, stejně jako v židovské vzpomínkové modlitbě za mrtvé, jde o meditaci nad sebou samotným, o rozhovor či přemítavý spor s tím, co nás přesahuje a co se se ztrátou blízkého vždy neodvolatelně připomíná: „vydat se neohraničenému prostoru / zneklidnit ho / nic neskrývat / už vůbec ne sebe.“

Foto: Eva Landsbergrová

jan těsnohlídek, petr ligocký, PETYA STACH

VÍCE O AUTORECH ​​​​​

Foto: Eva Landsbergerová

IVAN PALACKÝ / LITERÁRNĚ-HUDEBNÍ VEČER

Škody jsou tajné - přivítání básnické sbírky Ivana Palackého.
Autorským čtením, ale i hudebními vstupy uvede Ivan Palacký novou knihu,
kterou vydalo nakladatelství dybbuk. 

IVAN PALACKÝ, *1967, Uherské Hradiště, hudebník, architekt, zvukový umělec a básník.

Od osmdesátých let hraje v různých kapelách (většinu z nich založil) a podílí se na mnoha hudebních projektech. Byl členem skupiny Výkřiky břich, tria Sledě, živé sledě, audiovizuálního dua Koberce, záclony aj. V současnosti se podílí na práci Pražského improvizačního orchestru, hraje a zpívá v kapele Pátí na světě, triu Love_me, duu Palagrachio ad. Po léta „píše“ zvukový deník ze všech svých cest: úryvky příběhů, záhadných zvuků a různých akustických chyb.
V čase příprav knihy Škody jsou tajné o sobě — na požádání — poznamenal: „Nyní zkouší psát nové městské mýty z útržků vět, co mu vyprávěly ženy. Nerad bývá brilantní. Chce, aby ty příběhy nebyly suverénní, aby kulhaly na jednu nohu. Totéž má rád i v hudbě. Miluje hráče, kteří se pohybují na hraně katastrofy — na nichž je vidět, že neví, zda ten dnešní koncert dohrají, zda se nestřádá na fiasko. Virtuozitu oceňuje, ale uspává jej.“

foto Marek Malůšek

třináctou sezonu otevíráme 1. 5. 2023

vernisáž "k rok" luboše jarcovjáka 17 H
koncert SKUPINY šamanovo zboží 18 H

Podpořili / Státní fond kultury České republiky
Statutární město Frýdek-Místek

LUBOMÍR JARCOVJÁK
K ROK
INSTALACE SITE SPECIFIC

Výstava potrvá 1. 5.–31. 7. 2023

Významný umělec a výtvarný pedagog Lubomír Jarcovják (1962), je svým životem i tvorbou pevně spojen s městem Zlínem. Jarcovják rozvíjí svá tvůrčí zkoumání v pestrém kontextu různých médií a výtvarných postupů, které sahají od grafických listů a jiných svébytných prací na papíru či z papíru, přes trojrozměrné objekty a monumentální sochařské formy, až po barevně kontrastující obrazové kompozice. Jejich východiskem jsou převážně elementární formy geometrické povahy, které symbolizují nejen autorův intenzivní vztah ke světu a přírodě, ale i jeho hlubokou úctu k historickým a duchovním hodnotám. Jarcovják je rovněž autorem řady monumentálních realizací ve veřejném prostoru a pravidelně se účastní sochařských sympozií. K jeho nejvýznamnějším realizacím patří Křížová cesta v Bukovanech u Kyjova (2000 - 2010), Kubus ve Zlíně (1997) nebo kamenné monumenty v Uherském Brodě, Třinci či Ratíškovicích. V Galerii Věž se Jarcovják představí v komorním projektu nazvaném K ROK, o kterém říká: "K ROK" bude uzavřený v daném prostoru a ve svém rozkročení - diagonálním rytmu pohybu, bude komunikovat se statickou vertikálností vnitřního prostoru věže. Materiál konstrukce objektu - dřevěné hranoly, souvisí se zmiňovanou excelentní tesařskou výdřevou. Naopak hedvábný autorský papír, který má konstrukci obepínat bude svojí lehkostí, průsvitností a nasvícením v kontrastu se statickou pevností a tíhou nosnosti celé obrovské stavby. Objektem s názvem „K rok“ chci připomenout, jak jsme spjatí s naší planetou a zemskou přitažlivostí ​​​​o níž určitě všechno nevíme. Neměli bychom zapomínat na to, že nejsme pány vesmíru. Čím více budeme pokorní a vnímaví k tomu co je nám dáno, tím více si zřejmě můžeme těchto darů vážit.

Foto Marek Malůšek

KONCERT OSTRAVSKÉ FORMACE ŠAMANOVO ZBOŽÍ

Jakub Novák, Martin Dytko, Kamil Tomek, Dominik Bárt Čtyřčlenné hudební uskupení bilancující na hraně jímavé rockové lyriky a bezostyšného sonického experimentu. Kapela vychází z klasického progrocku 70. let, který modernizuje digitálním thereminem, drumpady a rozličnými kytarovými efekty. Na koncertech se pak nerozpakuje do vlastních skladeb dále improvizovat a tím je spontánně dotvářet. Jejím posledním albem je apokalyptický počin Čtvrtá polnice, nyní však vystupuje především s písněmi, které vyjdou na připravovaném albu Zeměkout. V současné době kmen kapely čítá Jakuba Nováka (zpěv, kytara, theremin), Martina Dytka (zpěv, kytara, klávesy), Kamila Tomka (baskytara, back-vokály) a Dominika Bárta (bicí, drumpady).
​​Více na https://www.samanovozbozi.com/