Černá kočka
koncert
zavírání deváté sezony Galerie Věž

pátek 25. října v 18 hodin

Adin Ljuca, Milorad Pejić / Odejít z domoviny /

sobota 19. října v 18 hodin

Večerem provázel a české překlady četl básník Petr Hruška.
Autorské čtení, překlady a diskuse se dvěma významnými bosenskými autory, kteří během
válečných událostí v Jugoslávii v 90. letech 20. st. odešli do emigrace. 
Večer při příležitosti uvedení sbírky Stalaktit Adina Ljuci.
Pořádá Galerie Věž ve spolupráci  s Jiřím J. Macháčkem a Mezinárodním literárním festivalem
ProtimluvFest 2019. 

odkaz:   http://protimluv.net/protimluvfest2019/

Adin Ljuca (*1966, Zenica, Bosna a Hercegovina) je básník, prozaik i překladatel, který žije
od roku 1992 v České republice. Pracoval jako knihovník ve Slovanské knihovně a vedoucí 
historického fondu v Národní technické knihovně v Praze. Na ProtimluvFestu 2019 
bude uvedena v českém překladu jeho sbírka Stalaktit (bosensky 2015), již dříve u nás publikoval
vedle sbírek také prózy, např. Jeden bílý den (2017). Z češtiny přeložil nejrozsáhlejší výběr
z tvorby Ivana Wernische, rozsáhlý výbor z básnického díla Petra Hrušky nebo sbírky povídek
Jana Balabána Možná že odcházíme (Možda odlazimo, 2018) a Jsme tady (Tu smo, 2019).
„Abys dosáhl té krásy, musíš být trpělivý, / jako stalaktit.“

Milorad Pejić (*1960, Tuzla, Bosna a Hercegovina) od roku 1992 žije ve Švédsku. Výjimečná osobnost 
nejenom jihoslovanské poezie. Jeho básně byly přeloženy do angličtiny, němčiny a švedštiny.
V říjnu tohoto roku se zúčastní ProtimluvFestu a pro příští rok je připravován rozsáhlý výbor z jeho díla.
„Když už nemáš další otázky a máš sílu, zbývá jediné – zvolit způsob.“

foto / Eva Landsbergerová
 

audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek

Radovan Jursa
Mezzovoce / autorské čtení poezie

pátek 4. října v 18 hodin

Autora uvede literární historik Pavel Hruška,
redaktor nové sbírky Mezzovoce připravované nakladatelstvím Dauphin.

Radovan Jursa *1970, Frýdek-Místek.
Povoláním lékař, kardiochirurg. Od ukončení studia pracuje ve Fakultní nemocnici
Ostrava. Vydal básnické sbírky Pianissimo (1999) a Mezi žebry déšť (2012).
Uveden Divadlem hudby a poezie Agadir pod názvem Pot v ústech (CD, 2012).
Zařazen do antologií Briketa (2013) a Korene/Kořeny (2018).

foto / Eva Lansbergerová

audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek

Pavel Novotný

Zánik Titaniku a další překlady z němčiny

sobota 28. září v 18 hodin

Pavel Novotný ┃*1976, Liberec
Pavel Novotný působí jako vedoucí Katedry německého jazyka
na Technické univerzitě v Liberci. Píše poezii a písňové texty, vydal básnické sbírky „Sběr“, „Mraky“ a „Havarijní řád“ a společně s Helenou Skalickou prózu „A to si pak můžeš řikat, co chceš“. Jeho celoživotní tvůrčí projekt tvoří „Tramvestie“, v principu nekonečný soubor zvukových a textových záznamů, mapujících tramvajovou jízdu mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. Společně s Jaromírem Typltem jevištně zpracoval dadaistickou skladbu Kurta Schwitterse „Ursonate“. Pro ČRo3 vytvořil řadu radiofonických kompozic (např. „Vesmír“, „Tramvestie“, „Promeření“). V německém nakladatelství Arco vydal dizertační práci o literární koláži a montáži a zabývá se teorií akustické literatury. Překládá především z němčiny (H. M. Enzenzberger, Gerhard Rühm, Konrad Bayer, Volker Braun, Anja Utler a.j.) Zatím posledním překladem je antologie Wiener Gruppe (společně s Nikolou Mizerovou, Rubato 2015)

Pavel Novotný bude číst ze svých překladů Enzensbergerova Titaniku.
Projekt Umění překladu

foto / Eva Landsbergerová

audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek

Pavel Kotrla

autorské čtení, poezie, nové texty, literární večer

sobota 21. 9. v 18 hodin

Pavel Kotrla *1974, Vsetín
V letech 1992-1997 vystudoval na Filozofické fakultě Ostravské univerzity literární vědu a češtinu. Od roku 1996 je šéfredaktorem literárního čtvrtletníku Texty, který v roce 1996 založili s Jiřím Hrabalem, Jakubem Chrobákem, René Kočíkem a Daliborem Malinou ve Vsetíně. Do provozu uvedl a v chodu udržuje internetovou knihovničku rukopisů Scriptorium.
Recenze, překlady a vlastní tvorbu publikuje od roku 1995 v řadě periodik. Pravidelně psával sloupky pro Tvar a Host. Je spoluautorem dvou vydání Slovníku osobností kulturního a společenského života Valašska a hesly přispěl do Literárního slovníku severní Moravy a Slezska, vydal knihy z historie Bystřičky a básnickou sbírku „Prstem na sklo rybám“ (2013). V letech 2007-2013 byl redaktorem Aluze, revue pro literaturu, filozofii a jiné.

foto / Gabriela Kotrlová

audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek

Akolektiv Helmut

S čaganem lamag nohy / divadlo
účinkují studenti: Oskar Helcel, Eliška Raiterová, Tomáš Blatný, Adam Kratochvíl a Hynek Tajovský

pátek 6. září v 18 hodin

Akolektiv Helmut je pětičlenné uskupení, jehož společná práce osciluje na pomezí autorské tragédie a mysteriózní šarády. Vyznačuje se smyslem pro podivno, nespoutaným humorem
a delikátně vylouhovaným nevkusem.
S čaganem lamag nohy je dokumentárně-divadelní pořad, který Akolektiv Helmut připravil během svého týdenního terénního výzkumu v beskydských horách. Uprostřed divoké přírody se za průletu komety probouzí partyzáni, zbojníci,myslivci, medvědi i turisté, aby se setkali napříč časem, prostorem a jazyky.

foto / Eva Landsbergerová a Luděk Krulikovský

Stanislava Sýkorová

překlady ze srbochorvatštiny
pátek 30. 8. v 18 hodin

komponovaný večer se zaměřením na překlad Chazarského slovníku Milorada Paviće
a dalších autorových knih, Vnitřní strany větru a Papírového divadla

moderovala / Dagmar Čaplyginová
hudba, scénář / Petr Mecner
výběr textů, čtení ukázek, scénář / Jan Lörinc
spolupráce / Dagmar Čaplyginová
Projekt Umění překladu 

foto / Eva Landsbergerová

audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek

◼ medailon Stanislavy Sýkorové

Dorota Barová / Iluzja / sólový koncert

čtvrtek 22. srpna 2019 v 18 hodin

violoncello, zpěv
hudba: Dorota Barová,
texty : Dorota Barová, Teresa Drozda, K. K. Baczyński, Lukáš Fila
vstupné dobrovolné

16.11.2018 Milan Bátor Recenze
Violoncellistka a zpěvačka Dorota Barová je známá zejména jako členka kapely Tara Fuki. Spolupracovala také s Vertigo Quintetem, Anetou Langerovou, Lenkou Dusilovou a projektem Tugriki. Rodačka z Třince nyní vydala své první sólové album nazvané Iluzja. Nahrála ho v komorní sestavě s kytaristou Miroslavem Chyškou (Illustratosphere, J.A.R., Sexy Dancers) a baskytaristou Jakubem Vejnarem (Muff), v jedné skladbě hostuje klavíristka Beata Hlavenková. Kolekce desíti písní vytváří jedinečnou mozaiku, která hloubkou výpovědi, introspekcí a intimitou patří k hudebně nejsilnějším momentům posledních let.

foto / Eva Landsbergerová

◼ videozáznam / Patrik Havelka

​​​​​​

Low cost 2

navazující výstava studentek Ateliéru malba 1 
Fakulty umění Ostravské Univerzity
Terezie Vaňková, Monika Urbanová, Petronela Bencová,
Iveta Šafránková

Vernisáž v sobotu 3. srpna v 18 hodin,
úvodní slovo Ivo Sumec-kurátor výstavy
Výstava potrvá do konce sezony Galerie Věž  - do 27. 10. 2019

Low Cost aneb Mezi zemí a nebem
Vlastní témata se podřizují prostoru věže. Během týdenního intenzivního pobytu čtyři umělkyně (Petronela Bencová, Iveta Šafránková, Terezie Vaňková a Monika Urbanová) velmi osobitým napojením na místo proměnily věž v obytný a tvůrčí prostor. Jejich site specific instalace organicky prorůstá galerií v přirozené symbióze. Genius loci místa se zračí v procesuálnosti ve všech vzniklých dílech, ze kterých zde vidíme výběr.
Námět výstavy Low cost odkazuje k jednoduchému, účelovému a úspornému řešení. Výsledné práce ovšem nejsou jednoduché, ale pracují s velmi rafinovanou zkratkou, ve které se odráží jejich zkušenost s mediem malby a zejména citlivost zkratky a úsporného vyjadřování. 
Vyrůstající borovici Ivety Šafránkové, která pomyslně vyrůstá od paty věže a z níž vidíme jen korunu, můžeme číst jako znak, symbolicky zastupující pamětové médium a nenápadný stín stromu měnící se v mapu osobních vztahů vpíjejících se do zdí věže.

V dalším podlaží vidíme citlivou vibrující instalaci maleb na vyřazená autoskla Terezie Vaňkové v interakci s velkoformátovými zátišími na surovém plátně Petronely Bencové. Přestože jsou obě bytostné a výrazné figuralistky, inspirovaly se zde přítomnými věcmi a vytvořily vzájemně se doplňující svět předmětů, kterými zde byly obklopeny. Můžeme je zde ovšem vnímat také jako metaforu komplikovaných lidských vztahů, zde zastoupených vrtačkami, židlemi, kyblíky. Vnímáme potřebu zachycení času v obraze, který zde v pravidelném rytmu zprostředkovává odbíjení zvonů. Objekty na obrazech se přeskupují a vznášejí a rotují vzhůru.

Zajímavé je pozorovat vztah mezi připraveným námětem Moniky Urbanové, zachycující jakýsi dialog či vztah dvou figur, zastoupených zde pouze tričky, a postupným prorůstáním vlivů prostředí a vrstvením dalších motivů vč. využití cihlového prachu k probarvení obrazu. Ostatně tento fenomén využití špíny, prachu, odpadu atd. v malbě prostupuje tvorbou všech vystavujících umělkyň a rezonuje s první částí výstavy Low cost, ze které zde zůstává zvuková instalace, záznamenávající ruchy a zvuky přípravy obrazů.
Výstavu pak uzavírá Iveta Šafránková levitující postavou u zvonů věže, nebo spíše jejím obalem, ženskými šaty a obrazem v jednom, sešitým zde ze zbytků malířských pláten. Existenciální pocit úzkosti a závrati umocňují odložené papuče na trámu.
Ve Frýdku-Místku, 3. srpna 2019
Ivo Sumec

foto / Jiří Žižka

◼ o autorech​​​​​​    ◼ Reportáž České televize z Low cost 1   ◼ Reportáž České televize z Low cost 2

Mila Haugová / autorské čtení a překlady 

legenda slovenské poezie
Moderuje Jitka Bret Srbová
Úterý 25. června v 18 hodin

projekt Umění překladu

Mila Haugová │ *1942, Budapešť
Absolvovala Vysokú školu poľnohospodársku v Nitre (1959–1964). Pôsobila ako agronómka, potom ako stredoškolská učiteľka. V roku 1972 sa presťahovala do Bratislavy. V rokoch 1986–1996 bola redaktorkou literárneho časopisu Romboid. V roku 1996 absolvovala študijný pobyt v USA. Žije striedavo
v Bratislave a v Zajačej doline.
Mila Haugová je jednou z najproduktívnejších a najinšpiratívnejších slovenských poetiek. Je zároveň najprekladanejšou slovenskou poetkou, jej básne vyšli v angličtine, francúzštine, maďarčine, polštine, španielčine, taliančine,
v nemčine dokonca päť kníh prekladov. Okrem toho vyšli v rôznych antológiách a literárnych časopisoch preklady jej básní do angličtiny, francúzštiny, nemčiny, poľštiny, bulharčiny, maďarčiny, ruštiny, ukrajinčiny, čínštiny a esperanta… Značnú časť jej diela tvoria i preklady a prebásnenia, z ktorých najvýznamnejšie sú preklady poézie autorov a autoriek druhej polovice dvadsiateho storočia (S. Plath, I. Bachmann, E. Lasker-Schüler, P. Celan, G. Trakl a i.).

Mila Haugová / TELO SNA

Hviezdy vyrastajú zo zeme.
Z hustej a lepkavej tmy 
ostrý hlas prikazuje: poď! 
Tu spadne meteor, 
dlho dohára čiara 
a sype do tmy svetlo. 

Objaví telo sna: 
miesto, kde nič nerastie, 
sadrový odliatok chrbta, 
hadie vajce hlboko v zemi, 
milovanie bez dotyku, 
lásku 
a jej zvieraco zúfalé oko Kyklopa. 

foto / Eva Landsbergrová

audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek
 

Literárně-hudební večer revue Protimluv 

Jiří Jindřich Macháček, Oskar Mainx, Petr Ligocký,
kytarista Pavel Johan Johančík a polský básník Maciej Melecki

v pátek 14. června v 18 hodin

Oxymóron ve Věži
Jiří Macháček, Petr Ligocký a Oskar Mainx, redaktoři ostravské revue a nakladatelství Protimluv, budou číst
ze svých autorských textů spolu s polským básníkem Maciejem Meleckým, kterému v Protimluvu v českém překladu vyšel v roce 2017 rozsáhlý výbor Prask. Součástí polsko-českého večera bude rovněž vystoupení dua Pavel Johančík (kytara, zvuky) a Jiří Macháček (housle) a uvedení nového červnového čísla revue Protimluv, v němž je například publikován rozsáhlý blok českých autorů tzv. krátkých básní, od K. H. Borovského až po Jaroslava Žilu.
projekt Umění překladu.

foto / Luděk Krulikovský, Eva Landsbergrová

audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek
 

◼ Medailony Revue Protimluv a Macieje Meleckého    ◼ videozáznam / Patrik Havelka
 

Petr Hruška, Pavel Kolmačka / autorské čtení poezie

v sobotu 8. června v 18 hodin
Dva básníky, dva přátele uvede Libor Magdoň

Petr Hruška bude číst ze své nové sbírky Nikde není řečeno, Host 2019
Pavel Kolmačka bude číst ze své nové sbírky Život lidí, zvířat, rostlin a včel, Triáda 2018
plakát

Petr Hruška / Nikde není řečeno, Host 2019
Jedním z klíčových témat nové sbírky Petra Hrušky je ocitání.
Ti, kdo v jeho básních žijí, se neustále ocitají v nečekaných situacích a na rozmanitých místech v jakémsi typicky hruškovském neklidu, náhle zbaveni vědomí stability. Svět se s nimi kymácí jako na lodi, což je opakovaný motiv jeho básní, které v této sbírce častěji než dřív překračují práh domova. Ono ocitání však skrývá i řadu dalších významů. Především předestírá znejisťující otázky citu a citového prožívání jednoho člověka druhým. A nad tímto vratkým počínáním pochybujících lidí bez přestání rostou obří konstrukce hal a jiných monster naší doby, v tragikomickém úsilí udržet svět pohromadě… Básně různých odstínů, podivná torza připomínající útržky z pravěkých hliněných destiček. Právě zde zkáza času vytvořila nové, úchvatné básně. Nepokojně komponovaná sbírka o nepokoji dneška.
Zdroj:
https://www.hostbrno.cz/nikde-neni-receno/


Pavel Kolmačka / Život lidí, zvířat, rostlin a včel, Triáda, 2018
Bez většího rozruchu vydal Pavel Kolmačka opět po čtyřech letech novou básnickou sbírku – Život lidí, zvířat, rostlin, včel. Její poetika do jisté míry navazuje na předcházející soubor Wittgenstein bije žáka, ale v mnohém spíše na dřívější Moře.
Kolmačkův jazyk je v této sbírce zcela zásadně ukotven v české skutečnosti, jak je patrné hlavně z typicky českých pojmenování zvířat a rostlin. Autor se vyhýbá nadbytečným opulentním metaforám i sentimentálnímu lyrismu a vytváří, především pomocí přírodních výjevů a naznačených pomíjivých okamžiků (hlavně v básních centrálního oddílu Život nad kráterem), obrazy, jež jsou spíše křehké než působivě symbolické. Podstatným znakem jeho stylu je i básnicky produktivní využívání novinářských klišé či bulvárních frází, které se v nové sbírce objevují ve větší míře než dříve a v lehce ironickém kontextu („I Baník vstal z hrobu. I Baník!“; „Realitou se staly džíny pro zeštíhlení“).
Život lidí, zvířat, rostlin, včel evokuje stísněnost, ale současně smířenost se stavem skutečnosti, jenž úzkosti budí. V předchozí sbírce hrál podstatnou roli přímočarý pohyb – chůze, běh, kroky, cesta, ulice aj. („Jdeme. Jsme.“) –, v Moři zase věčné vlnění a kývání. Zde se hlavním tématem stává rozplynutí ve světě – příroda je popisována jako živý organismus a neovlivnitelné události jako určující momenty, zatímco „já“ ustupuje kamsi do pozadí, splývá se vším, co je básnicky reflektováno. Zároveň to ale není žádné mystické splynutí s veškerenstvem a dosažení nirvány; Kolmačka spíše svým osobitým básnickým jazykem ohledává bolesti i krásy života, kterému podléhá: „Život nic nezastaví. / Rozrazí ploty, brány / surovou něhou, / něžnou divokostí.“

Zdroj, úryvek:
http://www.iliteratura.cz/Clanek/40955/kolmacka-pavel-zivot-lidi-zvirat-rostlin-vcel

foto / Eva Landsbergerová

audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek

IVO SUMEC / LOW COST

VERNISÁŽ 1. ČERVNA V 18 HODIN

Úvodní slovo Tomáš Koudela, autorské čtení / píšící malíři Jan Vrak a Pavel Forman
Výstava potrvá do 31. července 
pozvánka

Ivo Sumec / *1970, Frýdek-Místek
Mezi léty 1988-1994 studoval na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Od roku 2003 působí jako asistent Ateliéru malby Fakulty umění Ostravské univerzity. V současné době autor žije a tvoří v Ostravě a prostřední Bečvě.

Sumcovy obrazy jsou nenápadné a neokázalé. Zobrazuje obyčejné věci okolo nás - pneumatiky, domácí zvířata, batoh, chleba, hrnky atd... Viděné předměty mu nejsou cílem detailního zkoumání, ale zajímá jej tvar, povrch, místo, které v prostoru zaujímají, vlastnosti, které jsou jakoby samozřejmé, kterými se běžně nezabýváme, nevidíme je a nejsou pro nás atraktivní.
Sumec předměty zastavuje, znehybňuje, absolutizuje.
Vytváří z nich obecné znaky, principy vizuální zkušenosti.
Tomáš Koudela

suma

nad podvečerem města
nesla se jeho nostalgicky ztichlá malost
k úvrati výšky
jež sdílí své lože
s hlubokým povzdechnutím na jedné straně

a

křídlem naděje
zemi snášející
věčnou tečku za větou

k opačnému konci stolu
kdo z vás mne zradil

já ne
já ne
já ne
zvoní
hrábě lásky a nenávisti

Jan Vrak 2019

foto / Ivo Sumec

Alexandr Flek a Hrozen
Parabible / Ježíš z Nošovic

pátek 31. 5. v 19 hodin

autorské čtení a písně inspirované některými texty z Parabible
farní zahrada při farním kostele sv. Jana Křtitele

foto / Luděk Krulikovský

Ivan Acher / Písně blízko smrti

čtvrtek 23. 5. v 19 hodin

úvodní slovo Tomáš Rozehnal

Písně blízko smrti
resuscitace derniérami umrtvených songů z divadelních představení 
a árie z opery Sternenhoch

Ivan Acher / hudba, průvodní slovo
Jana Vébrová / zpěv
Vanda Šípová / operní árie v esperantu, scénické čtení

◼ Miroslav Malovec / přednáška o esperantu

Pořad je součástí projektu Umění překladu

Ivan Acher │ *1973, Liberec
Se štěstím nevystudovaný hudebník a skladatel, který své působení na scéně elektroakustické hudby přirozeně propojuje kompozicemi v oblasti soudobé hudby. Jeho tvorba se vyznačuje progresívním nadžánrovým hledačstvím a překvapivými přístupy k instrumentaci, aranži i používání hudebních a nehudebních nástrojů, které si sám vyrábí. Od roku 2002 spolupracuje s Agon Orchestra – souborem pro soudobou hudbu, pro který vytvořil bezmála 20 orchestrálních skladeb. Jeho orchestrální skladby zazněly na festivalech vážné hudby v Praze (Pražské jaro) a v mnoha dalších evropských městech. Významnou součástí jeho tvorby je hudba pro taneční a divadelní inscenace. Soupis přesahuje 150 titulů realizovaných u nás a v zahraničí. Na objednávku Národního divadla v Praze napsal operu Sternenhoch, která se po loňské premiéře setkala s velkým úspěchem u veřejnosti i kritiky.

foto / Luděk Krulikovský a Eva Landsbergerová

◼ videozáznam večera / Patrik Havelka
 

Eva Turnová a Eturnity
koncert, autorské čtení

čtvrtek 9. května v 18 hodin

literárně-hudební večer / projekt Umění překladu

Eva Turnová / basa, zpěv, autorské čtení, překlady z angličtiny
Michal Nejtek / klávesy
Jan Horváth / bicí nástroje
Ivan Manolov /elektrická kytara

Eva Turnová četla z Turnových hájů sloupky související s tématem překladu a ukázku z knihy Marka Vonneguta Expres do ráje

Eva Turnová │ *1966, Praha
Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Přeložila knihu Marka Vonneguta Expres do ráje, zfilmovanou verzi Červeného trpaslíka a řadu dalších filmů a scénářů. Hrála ve filmech Honzy Hřebejka, Petra Zelenky a Viktora Tauše. Působila jako basistka v kapele The Plastic People of the Universe.
Nyní vede hudební projekt Eturnity. Skladby ve stylu alternativního rocku pocházejí převážně z její dílny, ale i od Michaela Nejtka
a Mejly Hlavsy. Texty jsou od Vratislava Brabence, Vladimíry Čerepkové, Oldřicha Janoty, Zbyňka Hejdy a Minny Pyyhkally.
Eva Turnová přeložila knihu Marka Vonneguta Expres do ráje, zfilmovanou verzi Červeného trpaslíka a řadu dalších filmů a scénářů. Chystá se také překlad Turnových hájů do angličtiny.

foto / Luděk Krulikovský a Eva Landsbergrová

◼ videozáznam / Patrik Havelka
 

Libor Magdoň / esej o slovenské literatuře

pátek 3. května v 18 hodin
Literárně-historická esej o překladech ze slovenštiny s ukázkami
projekt Umění překladu

Libor Magdoň vyučuje češtinu a dějepis n a Gymnáziu Petra Bezruče v Místku a na Filozofické fakultě Ostravské univerzity externě učí slovenskou literaturu a Základy praxe pro učitele českého jazyka. Pravidelně od roku 2001 moderuje literární večery a diskuse s překladateli, spisovateli a literárními vědci v ostravském klubu Fiducia a v místeckém Zeleném baru besedy s akademickými pracovníky. Moderuje také večery se spisovateli na ostravském Měsíci autorského čtení. Příležitostně také spolupracuje s Českým rozhlasem Ostrava a se stanicí Vltava.

audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek

Marek Pražák / Hallada o Olejovém Městě

středa 1. května 2019 v 18 hodin 

literárně-hudební večer / projekt Umění překladu

Ostravský multimediální umělec nás svou epopejí z baladických písní, tzv. hallad,
které napsal po návratu z peruánské džungle, provede slovem, zvukem a pohybem.
Umění překladu
Marek Pražák (*1964, Ostrava) je mnohostranným umělcem, věnuje se soše, malbě, performanci, hudbě a literatuře. Sám sebe také charakterizuje jako „univerzalistu“, tedy jako tvůrce, který těží z pohybu mezi žánry i médii. Spolu s dalšími členy vokálně-instrumentální skupiny Norská trojka zhudebňoval básnické texty Vladimíra Holana, Petra Hrušky, eskymáckou poezii, ale také vlastní autorskou tvorbu. V roce 2002 vydal sbírku Relace rádia hitů, kterou doprovodil rovněž svými kresbami. Jeho texty byly publikovány v domácích (Host, Protimluv, Tvar, Obrácená strana měsíce aj.) i zahraničních periodikách (Pobocza) a byly přeloženy do angličtiny, němčiny, polštiny, chorvatštiny aj. Autorská čtení často doplňuje vlastním hudebním doprovodem, přičemž jeho vystoupení se stávají performancí sui generis. Text Hallada o Olejovém Městě napsal v roce 2010 po návratu z peruánské džungle.

◼ ukázky z Hallady o Olejovém Městě, vydalo nakladatelství Protimluv 2018

foto / Eva Landsbergrová a Luděk Krulikovský

audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek