Diskuse o bosenské poezii vycházející na stránkách revue Protimluv a o připravované básnické antologii bosenských autorů. Hovořit budou básník a editor Adin Ljuca a překladatelka z bosenštiny a angličtiny
Dominika Křesťanová, kteří oba v loňském roce připravili sbírku bosenského básníka Igora Klikovace
Váha a hieroglyfy.
plakát ProtimluvFestu 2024 / celý program / Ostrava
" Ty nejdůležitější věci se nedají uchopit, nedají se lapit, nedají se definovat, můžeme se k nim dostávat jenom nepřímo. Tajemství tady není od toho, abychom se ho zmocnili a abychom ho rozkryli, je tady spíš proto, abychom uměli být blízko něj a opatrovat jeho důstojnost před blbostmi, pověrami a vercajkem všeho druhu."
Petr Hruška / https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kultura-hruska-snazim-se-psat-tak-abych-byl-prekvapeny-znamena-to-ze-jeste-ziju-250824
Petr Hruška
(nar. 1964 v Ostravě) je básník a literární historik.
Vydal básnické sbírky Obývací nepokoje (1995), Měsíce (1998), Vždycky se ty dveře zavíraly (2002),
Auta vjíždějí do lodí (2007), Darmata (2012), Nikde není řečeno (2019). Jeho básně vycházejí v cizojazyčných knižních vydáních v Itálii, Německu, Polsku, Chorvatsku, Rumunsku, Maďarsku aj. Obdržel Drážďanskou cenou lyriky, Cenu Jana Skácela či Státní cenu za literaturu. Čas od času bývají jeho texty zhudebňovány rozmanitými hudebními uskupeními.
Píše také krátké prózy, vydal deníkovou sbírku Jedna věta (2015) nebo soubor textů V závalu (2020), publikuje eseje, úvahy a sloupky pro časopis Respekt nebo internetovou rubriku Revolver Revue nazvanou „Bubínek Revolveru“.
Je autorem několika divadelních scénářů (např. Průběžná O(s)trava krve, s Radovanem Lipusem), edičně připravil k vydání sebrané dílo Jana Balabána nebo soubor veršů Ivana Martina Jirouse Magorova mystická růže.
Ve svobodných poměrech studoval literaturu na vysokých školách v Ostravě a Brně. Pracuje v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR se zaměřením na literaturu dvacátého století, zejména na poezii. Toto téma také vyučoval na českých univerzitách. Napsal knižní monografie o básnících Karlu Šiktancovi (Někde tady, 2010) a Ivanu Wernischovi (Daleko do ničeho, 2019). Podílel se na řadě literárněhistorických prací (např. Lexikon české literatury, Dějiny české literatury 1945–1989, Slovník českých spisovatelů po roce 1945), redakčně spolupřipravil dvě knihy interpretující vybraná díla posledních desetiletí (V souřadnicích volnosti, V souřadnicích mnohosti). Spolupracoval na vydávání různých literárních časopisů (Landek, Obrácená strana Měsíce), byl členem redakční rady brněnského časopisu Host.
V Ostravě spoluorganizuje četné literární pořady, festivaly, angažoval se v občanských sdruženích na záchranu kulturních památek a životního prostředí tamního kraje.
Zdroj / www.hostbrno.cz/hruska-petr/
Audio:
Foto: Marek Malůšek
Ondřej Buddeus (*1984), básník, překladatel, publicista
Vlastní texty časopisecky publikoval například v A2, Tvaru, Souvislostech. Debutoval básnickou sbírkou 55 007 znaků včetně mezer (Nakladatelství Petr Štengl, 2011). Ve spolupráci s Alžbětou Skálovou a Martinou Kupsovou vydal obrázkovou knížku pro dospělé Orangutan v zajetí má sklony k obezitě (Nakladatelství Napoli, 2011), která byla nominována na Magnesii Literu. Básnická sbírka Rorýsy (FRA, 2012) získala Cenu Jiřího Ortena (2013), za porotou oceněné „spojení až hrabětovsky čisté lyriky s vizuální poezií a konceptuálně laděnými hrami a hříčkami“.
Společně s Markétou Magidovou připravil publikaci Třídit slova: Literatura a konceptuální tendence 1949–2015. (Tranzit.cz, 2016) Kniha studií zkoumá pomezí literární produkce a galerijního umění, především konceptuální literární strategie a progresivní metody nakládání s textem.
Foto: Marek Malůšek
Nepsaná pravidla nedodržujeme. Naše písně nekončí po třech minutách. Skládají se z více částí než je obvyklé.
Nedrží v jedné tónině. Takty násobíme třemi nebo šesti místo čtyř. Děláme tyto a další podobné věci, které se snadno napíšou, ale těžko zahrají. Kapela postupně vznikala kolem ZUŠ L. Janáčka v Havířově v letech 2020
až 2023. Momentálně funguje v pětičlenné sestavě.
Foto / Eva Landsbergrová
Pavel Novotný (*1976) je básník, překladatel, germanista, pedagog, působí na Katedře německého jazyka při Technické univerzitě v Liberci. Je autorem řady básnických sbírek a cyklů, též radiofonických kompozic pro ČRo3 Vltava. Získal řadu literárních ocenění (mj. Magnesia Litera za poezii 2021, Drážďanská cena lyriky 2022). Přeložil např. básnický cyklus „Zánik Titaniku“ Hanse Magnuse Enzensbergera, společně s Nikolou Mizerovou též Enzensbergerovo „Mauzoleum. Sedmatřicet balad z dějin pokroku“ nebo antologii legendární „Wiener Gruppe“. Jako literární vědec se zabývá literární koláží a montáží, dále problematikou tzv. akustické literatury a experimentální rozhlasové hry. Více na https://www.pavelnovotny.net/
Jeho kniha Česká fonická poezie (Pavel Mervart, 2023) se zabývá auditivními formami básnické tvorby, a to především ve vztahu k experimentální poezii šedesátých let minulého století. Důležitou roli tehdy sehrálo nové médium: audiopásek. Tato mediální platforma otevřela tvůrcům zcela nové kompoziční možnosti: zvuk bylo náhle možno precizně stříhat a lepit, mixovat, různě kompozičně zpracovávat. Oblast fonické poezie se v našich podmínkách sice nemohla rozvinout naplno, byla brzděna konzervativním mediálním prostředím socialistického státu, nicméně to, co zde vzniklo jak na profesionální, tak i na amatérské bázi, má v rámci experimentální poezie zásadní význam. Kniha zkoumá mj. auditivní kreace Ladislava Nováka, Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové, Jiřího Koláře, Jiřího Valocha či například Milana Nápravníka, a to v kontextu nejen českém, ale i mezinárodním (zejména česko-německém). Pojednává o kompozicích, které byly často považovány za ztracené, případně o jejichž existenci se vůbec nevědělo. Součástí knihy jsou též unikátní zdigitalizované záznamy původních magnetofonových nahrávek.
Foto / Eva Landsbergrová a Luděk Krulikovský
VEČER S EDICÍ MLAT BRNĚNSKÉHO NAKLADATELSTVÍ VĚTRNÉ MLÝNY
DOMINIK BÁRT, MARTIN DYTKO, FRANTIŠEK HRUŠKA / NELA BÁRTOVÁ PROJEKCE
Tři básníci, tři muzikanti, tři knihy. Intermediální večer zvuku, hudby i poezie. Martin Dytko (Epocha žárovky, 2023), František Hruška aka Tišek Ruška (Převážná doba, 2021), Dominik Bárt aka Mini Art (Spodoby, 2021). Své básnické debuty vydali v nově vzniklé edici Mlat brněnského nakladatelství Větrné mlýny, která se zaměřuje právě na prvotiny mladého autorstva. Všechny tři lze přiřadit k vlně současných mladých tvůrců, kteří propojují různá média, jak konceptuálně, tak i spontánní improvizací na místě. Dílo je interakce, dialog, neustále se tvořící a vznikající dále. Umění jako vztah.
Medailony autorů
Výstava Nely Bártové "Vidím tě ve tmě, když zavřu oči" potrvá do konce května 2024.
Následující výstava Ondřeje Buddeuse a Matouše Hejla (instalace site specific) s názvem
"Panteon malých bohů" bude zahájena během června 2024, termín vernisáže včas zveřejníme.
Foto: Marek Malůšek
Uvnitř
image gallery
image gallery