GALERIE
VĚŽ

preloader

   

image slide


PŘIPRAVUJEME


PROTIMLUVFEST 2024 / OZVĚNY FESTIVALU V GALERII VĚŽ / SOBOTA 19. ŘÍJNA V  19 HODIN

Literární večer VE SPOLUPRÁCI S MEZINÁRODNÍM LITERÁRNÍM FESTIVALEM PROTIMLUVFEST 2024 / POŘÁDÁ REVUE PROTIMLUV OSTRAVA
POŘAD PODPOŘILi / STATUTÁRNÍ MĚSTO FRÝDEK-MÍSTEK a moracskoslezský kraj

Váha a hieroglyfy a jiné básně /ADIN LJUCA, DOMINIKA KŘESŤANOVÁ

Diskuse o bosenské poezii vycházející na stránkách revue Protimluv a o připravované básnické antologii bosenských autorů. Hovořit budou básník a editor Adin Ljuca a překladatelka z bosenštiny a angličtiny
Dominika Křesťanová, kteří oba v loňském roce připravili sbírku bosenského básníka Igora Klikovace
Váha a hieroglyfy. 

plakát ProtimluvFestu 2024 / celý program / Ostrava


ondřej cikán, anatol vitouch / kétos
múza je čas všeho

pátek 4.října v 19 hodin

Literární večer z cyklu Představujeme malá nakladatelství moderuje petr čichoň
ve spolupráci s festivalem SPLAVI 2024
POŘAD PODPOŘILi / MINISTERSTVO KULTURY A STATUTÁRNÍ MĚSTO FRÝDEK-MÍSTEK

NAKLADATELSTVÍ KÉTOS / VÍDEŇ-PRAHA

ONDŘEJ CIKÁN / NAKLADATEL,  BÁSNÍK, PŘEKLADATEL
ANATOL VITOUCH / REDAKTOR
JOSEFINE SCHLEPITZKA / SAZBA A GRAFIKA

Kētos je velryba snu, příšera Múzy. Ať žije Múzismus!
Kētos překládá nepřeložitelné mezi češtinou a němčinou a vydává i původní českou tvorbu.

Ve Vídni a trochu i v Praze sídlící a 2018 založené nakladatelství Kētos vydává především překlady nepřeložitelného, ale i původní českou tvorbu: divokou poezii i dobrodružnou, poetickou prózu, a je jedno, jestli pocházejí ze současnosti nebo dávné minulosti. Věrný, poetický překlad, respektující rytmiku, zvukomalebnost a obrazotvornost originálu, je s to obohatit a inspirovat i literaturu cílového jazyka. 
Špatný překlad je jako lež. Dobrý překlad si vyžaduje hromady času. Kētos je provozován neziskovým spolkem Verein zur Unterstützung märchenhaften Theaters (Die Gruppe) a časem nešetří. Všechny překlady Kēta jsou pořizovány s nejvyšší poetickou i vědeckou vážností. 
Jeden z hlavních záměrů Kéta spočívá v propagaci české poezie v německém prostředí. Proto tvoří většinu jeho publikací právě překlady z češtiny do němčiny, opatřené většinou komentářem a doslovem.
Jsou podporovány Ministerstvem kultury ČR
Zároveň má Kētos dlouhodobě v úmyslu, publikovat i překlady z němčiny do češtiny a původní českou poetickou tvorbu. Začátkem byl Rainer Maria Rilke a překlad jeho básně Kornet. V roce 2020 následovala česká básnická sbírka Ondřeje Cikána vydaná pouze česky, a dále pak poprvé v češtině publikované a rovnou zrcadlově do němčiny přeložené knížky Adama Borziče a J.H. Krchovského, první český komentář k Váchalovu Krvavému románu a původně česky psaný Manifest Múzismu.

Foto: Marek Malůšek

 
image gallery

bohdan chlíbec, ewald murrer / aula
pátek 27. září v 19 hodin

Literární večer z cyklu Představujeme malá nakladatelství
ve spolupráci s festivalem SPLAVI 2024
POŘAD PODPOŘILi / MINISTERSTVO KULTURY A STATUTÁRNÍ MĚSTO FRÝDEK-MÍSTEK

Bohdan Chlíbec /*1963, Teplice / básník, redaktor, nakladatel
Od roku 1971 žije v Praze. Do roku 1993 knihovník v Klementinu (Národní knihovna v Praze), poté redaktor nakladatelství Aula, kde pracuje dodnes. Samostatně vydal sbírky básní Zasněžený popel (Vokno, 1992); Temná komora (Host, 1998; Une chambre obscure, Fissile, 2016); Zímní dvůr (Druhé město, 2013; Une cour en hiver, Fissile, 2016); Krev burzy (Aula, 2019; Le sang de la bourse, Fissile 2020) a Stereo (Aula, 2022).

Ewald Murrer (Michal Wernisch) /*1964, Praha / básník, spisovatel, výtvarník
Byl zahradníkem na Pražském Hradě, kde se setkal s všelijakými hradními řemeslníky a úředníky, několika prezidenty, jedním králem, jedním diktátorem a také s duchem císaře Ferdananda I. a kocourem Vendelínem, čestným myšilovem palácových půd. Byl novinářem v různých časopisech, novinách a v rozhlase a při této práci se setkal s všelijakými podivíny. Snažil se živit i všelijakou další prací, která ho většinou nebavila, nejraději totiž píše básně. Vydal básnické knihy: Zápisník pana Pinkeho (1990, 1993, 2018), Mlha za zdí (1992), Vyznamenání za prohranou válku (1992), Situace 1995), Sny na konci noci (1996), Nouzové zastavení času (2007), Tma se mne dotýkala (2018), Noční četba (2019), Tajný sběrač levandule (2020), Zprávy tajnou řečí (2021), Hlasy ryb (2021),  (2021), Čtení z ohně (2021), Traumonium (2022), Vyprávění za zpěvu ptáků (2022), Nemocný měsíc (2022), Do domu vešel stín (2022), Vulturnus (2023), Zero Gáta (2023) a Silvuple (2024). Nejnovějším Murrerovým titulem je Cink Cink - autorský výbor z dosavadního díla, od juvenilií po rukopisné sbírky (1978–2024), který v roce 2024 vydalo nakladatelství Aula).
V roce 2020 získal Michal Wernisch cenu Magnesia Litera v kategorii poezie za knihu Noční četba. Časopis A2 zařadil jeho knihu Zápisník pana Pinkeho do českého literárního kánonu po roce 1989, tedy do výběru nejdůležitějších českých knih v období třiceti let od sametové revoluce. V roce 2022 byla jeho kniha poesie pro děti Zprávy tajnou řečí nominována na cenu Zlatá stuha. Zabývá se také výtvarným uměním.

Foto: Marek Malůšek
 
image gallery

petr hruška / autorské čtení /

AUTORSKÉ ČTENÍ ZE SBÍREK SPATŘIL JSEM SVOU TVÁŘ A MINOUT SE PŘESNĚ 
moderuje Libor Magdoň
výjimečně ve středu 18. 9. 2024 v  19 hodin

POŘAD PODPOŘILO STATUTÁRNÍ MĚSTO FRÝDEK-MÍSTEK

" Ty nejdůležitější věci se nedají uchopit, nedají se lapit, nedají se definovat, můžeme se k nim dostávat jenom nepřímo. Tajemství tady není od toho, abychom se ho zmocnili a abychom ho rozkryli, je tady spíš proto, abychom uměli být blízko něj a opatrovat jeho důstojnost před blbostmi, pověrami a vercajkem všeho druhu."
Petr Hruška / 
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kultura-hruska-snazim-se-psat-tak-abych-byl-prekvapeny-znamena-to-ze-jeste-ziju-250824

Petr Hruška
(nar. 1964 v Ostravě) je básník a literární historik.
Vydal básnické sbírky Obývací nepokoje (1995), Měsíce (1998), Vždycky se ty dveře zavíraly (2002), 
Auta vjíždějí do lodí (2007), Darmata (2012), Nikde není řečeno (2019). Jeho básně vycházejí v cizojazyčných knižních vydáních v Itálii, Německu, Polsku, Chorvatsku, Rumunsku, Maďarsku aj. Obdržel Drážďanskou cenou lyriky, Cenu Jana Skácela či Státní cenu za literaturu. Čas od času bývají jeho texty zhudebňovány rozmanitými hudebními uskupeními.
Píše také krátké prózy, vydal deníkovou sbírku Jedna věta (2015) nebo soubor textů V závalu (2020), publikuje eseje, úvahy a sloupky pro časopis Respekt nebo internetovou rubriku Revolver Revue nazvanou „Bubínek Revolveru“.
Je autorem několika divadelních scénářů (např. Průběžná O(s)trava krve, s Radovanem Lipusem), edičně připravil k vydání sebrané dílo Jana Balabána nebo soubor veršů Ivana Martina Jirouse Magorova mystická růže. 
Ve svobodných poměrech studoval literaturu na vysokých školách v Ostravě a Brně. Pracuje v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR se zaměřením na literaturu dvacátého století, zejména na poezii. Toto téma také vyučoval na českých univerzitách. Napsal knižní monografie o básnících Karlu Šiktancovi (Někde tady, 2010) a Ivanu Wernischovi (Daleko do ničeho, 2019). Podílel se na řadě literárněhistorických prací (např. Lexikon české literatury, Dějiny české literatury 1945–1989, Slovník českých spisovatelů po roce 1945), redakčně spolupřipravil dvě knihy interpretující vybraná díla posledních desetiletí (V souřadnicích volnosti, V souřadnicích mnohosti). Spolupracoval na vydávání různých literárních časopisů (Landek, Obrácená strana Měsíce), byl členem redakční rady brněnského časopisu Host.
V Ostravě spoluorganizuje četné literární pořady, festivaly, angažoval se v občanských sdruženích na záchranu kulturních památek a životního prostředí tamního kraje. 
Zdroj / www.hostbrno.cz/hruska-petr/

Audio:


Foto: Marek Malůšek

image gallery

zofia baldyga / rozhovořit jazyk
autorské čtení 
sobota 7. září v 19 hodin

POŘAD PODPOŘILi / STATUTÁRNÍ MĚSTO FRÝDEK-MÍSTEK A MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Narozena roku 1987 ve Varšavě. Básnířka, bohemistka a překladatelka. Vydala tří básnické sbírky:
Passe-partout (2006), Współgłoski (2010) a Kto kupi tak małe kraje (2017). Vystudovalajižní a západní slavistiku
na Varšavské univerzitě. Překládá nejnovější českou a slovenskou poezii do polštiny, soustředí se především
na tvorbu autorů narozených v 70. a 80. letech. Její básně v českém překladu Ondřeje Zajace byly publikovány časopisecky (Psí víno, Tvar). Čtyři roky žila v arménském Jerevanu, v lednu 2018 se přestěhovala do Prahy.
Její nejnovější sbírku Poslední cestopisy napsanou v češtině vydalo nakladatelství FRA (2023).

Zofia Baldyga také přeložila všechny texty (Malí bohové) Ondřeje Buddeuse do polštiny v rámci výstavy Sedm let štěstí v Galerii Věž. Jednotlivé listy jsou vytištěny oboustranně v češtině a polštině a je možné si je z věže odnést. Výstava Sedm let štěstí je prodloužena do 27. 10. 2024.

 
Audio

Foto: Jakub Rozehnal
 
image gallery


 

autorské čtení ondřeje buddeuse
v rámci doprovodného programu k výstavě sedm let štěstí
pátek 9. srpna v 19 hodin

POŘAD PODPOŘILi / STÁTNÍ FOND KULTURY A STATUTÁRNÍ MĚSTO FRÝDEK-MÍSTEK

Ondřej Buddeus (*1984), básník, překladatel, publicista
Vlastní texty časopisecky publikoval například v A2, Tvaru, Souvislostech. Debutoval básnickou sbírkou 55 007 znaků včetně mezer (Nakladatelství Petr Štengl, 2011). Ve spolupráci s Alžbětou Skálovou a Martinou Kupsovou vydal obrázkovou knížku pro dospělé Orangutan v zajetí má sklony k obezitě (Nakladatelství Napoli, 2011), která byla nominována na Magnesii Literu. Básnická sbírka Rorýsy (FRA, 2012) získala Cenu Jiřího Ortena (2013), za porotou oceněné „spojení až hrabětovsky čisté lyriky s vizuální poezií a konceptuálně laděnými hrami a hříčkami“.
Společně s Markétou Magidovou připravil publikaci Třídit slova: Literatura a konceptuální tendence 1949–2015. (Tranzit.cz, 2016) Kniha studií zkoumá pomezí literární produkce a galerijního umění, především konceptuální literární strategie a progresivní metody nakládání s textem.

Foto: Marek Malůšek

image gallery
 


 

jaromír typlt, michal rataj / škrábanice
mezi slovem a zvukem, mezi poezií
a elektronikou / v živé improvizaci 

pátek 21. 6. v 19 hodin

POŘAD PODPOŘILi / STATUTÁRNÍ MĚSTO FRÝDEK-MÍSTEK A MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Už patnáct let, od 17. června 2009, kdy spolu poprvé společně vystoupili v Praze, trvá příběh „ozvučeného rukopisu” hudebníka Michala Rataje a básníka Jaromíra Typlta. Je to neustále se vyvíjející dílo plné škrtů, přepisů, zkusmo nahozených skic a nerozluštitelných poznámek na okraj. Naživo hrané koncerty se od nahrávek, které byly zaznamenány na dlouhohrajících albech Škrábanice (2014) a Zaškrábnutí (2020), odlišují mimo jiné zdůrazněnou „prostorovostí“ – s využitím čtyřkanálového zvuku.

foto / Marek Malůšek
 
image gallery
 


 

ondřej buddeus, matouš hejl /
sedm let štěstí / slovo - objekt - zvuk
vernisáž výjimečně v úterý 4. 6. v  19 h
výstava prodloužena do 27. 10. 2024

POŘAD PODPOŘILi / STÁTNÍ FOND KULTURY, 
STATUTÁRNÍ MĚSTO FRÝDEK MÍSTEK, MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Ondřej Buddeus (*1984)
​​​​​​Český spisovatel, překladatel z němčiny a norštiny, editor a pedagog. Autorsky se pohybuje napříč žánry i médii, často spolupracuje se dalšími umělkyněmi či umělci. Vydal čtyři básnické sbírky, poslední Zónu (2017), krátké prózy, vydává také literaturu pro děti (za německé vydání Hlavy v hlavě spolu s Davidem Böhmem byl nominován na Kinderliteraturpreis Frankfurtského knižního veletrhu v roce 2017), vytváří také projekty na rozhraní literatury a výtvarného umění – jako poslední realizoval se sochařkou Pavlou Scerankovou interaktivní Památník válečným veteránům v Ostravě. Je držitelem Ceny Jiřího Ortena, Magnesia Litera nebo Nejkrásnější česká kniha. Účastnil se kolektivních výstav například v New Museum (New York, 2014), při Steirischer Herbst (Graz, 2012), v Detroit Kunsthalle (Stavanger, 2022), v ČR pak v galeriích Futura, 123 Gallery, Gampa ad. Aktuálně působí na Akademii výtvarných umění v Praze. Byl šéfredaktorem časopisu pro současnou poezii Psí víno, který spolupracoval s literárními organizacemi a časopisy napříč Evropou, spoluzakládal a v letech 2017–2019 vedl státní agenturu České literární centrum. Věnuje se také teorii literatury, především teorií básnických textů a oblastí fikčnosti v poezii, na niž se soustředil v doktorském projektu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vydal jako spolueditor odbornou monografii Třídit slova. Literatura a konceptuální tendence 1949–2015 (tranzit.cz, 2015). Poslední autorskou a editorskou prací pak byla sbírka esejí o kultuře cyklistiky Je to jízda. O svobodě na kole ve městě a krajině (2021). Je členem Asociace spisovatelů.

Matouš Hejl (*1989)
Tvorba Matouše Hejla zasahuje do oblasti vážné hudby, divadla, filmu a instalačního umění.
V roce 2022 připravil společně s nezávislým divadelním souborem JEDL inscenaci Opera Ibsen, adaptaci Ibsenovy hry Přízraky, která získala ocenění divadelní kritiky v kategorii hudba roku. V témže roce se podílel na tvorbě Twitteru, performativní instalace s cvrčky a dronem pro festival Pražské jaro v rámci projektu Prague Offspring. Na tomto festivalu pak v roce 2023 zazněla v provedení souboru Klangforum Wien skladba Kývání. V roce 2018 se stal finalistou skladatelské soutěže České filharmonie, která premiérovala jeho skladbu Crossings. Hudba k filmům Ztraceni v Mnichově (2015) a Staříci (2019, společně s Miroslavem Srnkou) vynesla Matouši Hejlovi nominaci na Českého lva za nejlepší hudbu. V letech 2019 a 2020 uvedl Orchestr Berg jeho imerzivní skladbu Prolínám, stmívám. Kompozici studoval na pražské Akademii múzických umění a na Královské hudební škole ve Stockholmu.

instalace - foto -archiv Galerie Věž




 
image gallery

vernisáž - foto Marek Malůšek




 
image gallery

výstava - foto Marek Malůšek
 
image gallery
 
 


 

dogs in the park / koncert
PETR KUČERA, TOMÁŠ KUČERA, JAN STAŘÍK, TOMÁŠ BARTEL, LUKÁŠ MALYŠKA 
31. 5. V 19 H

POŘAD PODPOŘILi / STATUTÁRNÍ MĚSTO FRÝDEK-MÍSTEK A MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Dogs in the park je havířovská kapela, jejíž žánr by se asi nejlépe dal označit jako “indie”, ale ještě lepší by bylo jej nijak neoznačovat. Stojí to totiž proti samotnému názvu kapely (převzatému z citátu Petera Gabriela), který odkazuje na získávání inspirace z nejrůznějších zdrojů.

Nepsaná pravidla nedodržujeme. Naše písně nekončí po třech minutách. Skládají se z více částí než je obvyklé.
Nedrží v jedné tónině. Takty násobíme třemi nebo šesti místo čtyř. Děláme tyto a další podobné věci, které se snadno napíšou, ale těžko zahrají. Kapela postupně vznikala kolem ZUŠ L. Janáčka v Havířově v letech 2020
až 2023. Momentálně funguje v pětičlenné sestavě.

Foto / Eva Landsbergrová

image gallery

 


 

pavel novotný / česká FONICKÁ POEZIE
NAKLADATEL PAVEL MERVART /
18. 5. V 19 H

Literární večer z cyklu Představujeme malá nakladatelství
POŘAD PODPOŘILi / MINISTERSTVO KULTURY A STATUTÁRNÍ MĚSTO FRÝDEK-MÍSTEK

Pavel Novotný (*1976) je básník, překladatel, germanista, pedagog, působí na Katedře německého jazyka při Technické univerzitě v Liberci. Je autorem řady básnických sbírek a cyklů, též radiofonických kompozic pro ČRo3 Vltava. Získal řadu literárních ocenění (mj. Magnesia Litera za poezii 2021, Drážďanská cena lyriky 2022). Přeložil např. básnický cyklus „Zánik Titaniku“ Hanse Magnuse Enzensbergera, společně s Nikolou Mizerovou též Enzensbergerovo „Mauzoleum. Sedmatřicet balad z dějin pokroku“ nebo antologii legendární „Wiener Gruppe“. Jako literární vědec se zabývá literární koláží a montáží, dále problematikou tzv. akustické literatury a experimentální rozhlasové hry. Více na https://www.pavelnovotny.net/

Jeho kniha Česká fonická poezie (Pavel Mervart, 2023) se zabývá auditivními formami básnické tvorby, a to především ve vztahu k experimentální poezii šedesátých let minulého století. Důležitou roli tehdy sehrálo nové médium: audiopásek. Tato mediální platforma otevřela tvůrcům zcela nové kompoziční možnosti: zvuk bylo náhle možno precizně stříhat a lepit, mixovat, různě kompozičně zpracovávat. Oblast fonické poezie se v našich podmínkách sice nemohla rozvinout naplno, byla brzděna konzervativním mediálním prostředím socialistického státu, nicméně to, co zde vzniklo jak na profesionální, tak i na amatérské bázi, má v rámci experimentální poezie zásadní význam. Kniha zkoumá mj. auditivní kreace Ladislava Nováka, Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové, Jiřího Koláře, Jiřího Valocha či například Milana Nápravníka, a to v kontextu nejen českém, ale i mezinárodním (zejména česko-německém). Pojednává o kompozicích, které byly často považovány za ztracené, případně o jejichž existenci se vůbec nevědělo. Součástí knihy jsou též unikátní zdigitalizované záznamy původních magnetofonových nahrávek.

Foto / Eva Landsbergrová a Luděk Krulikovský

image gallery

 


 

otevírání věže 1. května 2024 / 13 - 18 h

galerie věž zahajuje v 19 hodin

VEČER S EDICÍ MLAT BRNĚNSKÉHO NAKLADATELSTVÍ VĚTRNÉ MLÝNY
DOMINIK BÁRT, MARTIN DYTKO, FRANTIŠEK HRUŠKA / NELA BÁRTOVÁ PROJEKCE

Literární večer z cyklu Představujeme malá nakladatelství
POŘAD PODPOŘILi / MINISTERSTVO KULTURY A STATUTÁRNÍ MĚSTO FRÝDEK-MÍSTEK

Tři básníci, tři muzikanti, tři knihy. Intermediální večer zvuku, hudby i poezie. Martin Dytko (Epocha žárovky, 2023), František Hruška aka Tišek Ruška (Převážná doba, 2021), Dominik Bárt aka Mini Art (Spodoby, 2021). Své básnické debuty vydali v nově vzniklé edici Mlat brněnského nakladatelství Větrné mlýny, která se zaměřuje právě na prvotiny mladého autorstva. Všechny tři lze přiřadit k vlně současných mladých tvůrců, kteří propojují různá média, jak konceptuálně, tak i spontánní improvizací na místě. Dílo je interakce, dialog, neustále se tvořící a vznikající dále. Umění jako vztah.
Medailony autorů
Výstava Nely Bártové "Vidím tě ve tmě, když zavřu oči" potrvá do konce května 2024.
Následující výstava Ondřeje Buddeuse a Matouše Hejla (instalace site specific) s názvem
"Panteon malých bohů" bude zahájena během června 2024, termín vernisáže včas zveřejníme.

Foto: Marek Malůšek

Uvnitř

image gallery


Vně

image gallery

 

 


Věž farního kostela sv. Jana Křtitele, ulice Dolní, Frýdek.
Otevřeno květen–říjen / pátek 15–18 / sobota, neděle 13–18.
Provozovatel svatojánské věže Miroslav Přikryl
Kurátoři Galerie Věž Dagmar Čaplyginová, Tomáš Rozehnal
Webmaster Radim Houfek
Svatojánskou věž a Galerii Věž podpořili