GALERIE
VĚŽ
Připravujeme
Děkujeme za vaši přízeň!
připravujeme sezonu 2023.
ČLÁNEK IVANA MOTÝLA / Z frýdecké kostelní věže až na Nový Zéland aneb Bilance neklidné sezony v Galerii Věž v deníku Ostravan.cz
Výroční zpráva Galerie Věž 2022
PETR ČICHOŇ / Vetus via, revue box / BÁSNĚ, PRÓZA / ZAVÍRÁNÍ VĚŽE
pátek 28. ŘÍJNA 2022 V 18 HODIN. / pořad finančně podpořilo ministerstvo kultury
NAKLADATELSTVÍ VETUS VIA, REVUE BOX / AUTORSKÉ ČTENÍ / BORDERLINE FRAU, PRÓZA /
LITERÁRNÍ VEČER Z CYKLU "PŘEDSTAVUJEME MALÁ NAKLADATELSTVÍ"
Petr Čichoň (*1969) je básník a spisovatel. Pracoval jako redaktor literárních časopisů a nakladatelství Votobia, Host a Vetus Via. Od roku 1998 působí ve vlastním architektonickém ateliéru.Vydal básnické sbírky Chilia (1995), Villa diabolica (1998) a Pruské balady / Preussische Balladen (2006).
Byl navržen na Drážďanskou cenu lyriky a za Slezský román (2011) nominován na Cenu Josefa Škvoreckého.
Jeho texty byly přeloženy do angličtiny, němčiny, maďarštiny, ukrajinštiny a polštiny.
V roce 2021 vyšla u nakladatelství Větrné mlýny jeho čtvrtá básnická sbírka Borderline Frau. Součástí knihy bude, stejně jako u předchozích sbírek, zvukový nosič se zhudebněnými texty, tentokrát SP vinyl.
Pochází z Hlučínska a žije v Brně.
image gallery
foto / Marek Malůšek
◼ audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek
Radovan jursa
pátek 14. ŘÍJNA 2022 V 18 H / pořad finančně podpořilo Statutární město Frýdek-Místek
AUTORSKÉ ČTENÍ / ČERSTVÉ BÁSNĚ, ESEJE, GLOSYRadovan Jursa se narodil ve Frýdku-Místku. Povoláním kardiochirurg, srdcem básník.
Vydal básnické sbírky Pianissimo, Mezi žebry déšť a Mezzovoce.
Jeho tvorba je zastoupena v několika antologiích a časopisech.
Úryvek z eseje Ornitologická poznámka v Revue Ravt 1/22
https://itvar.cz/usilovne-mavam
"Zdědili jsme jazykový prostor neomezený jako nebe. Lidská řeč je kompenzace za skutečná křídla. Usilovně mávám, máchám rukama jako šílenec a v duchu cituji Halase. Střemhlavý pád sokola, jeho sebevražedná rychlost, a přesto dokonalé uchopení slova. Nebo rorýsi, kteří se páří během letu, častěji pak nějaký dravec uloví drobného pěvce. Ale žádný letící pták nenosí na hřbetu jiného letce, jako se na zádech vozí kuňky nebo ropuchy. Přesně tady končí primární text a začíná kvákání.
Básník, který vzal původní báseň a dokázal v ní změnit jediné slovo, takový byl ve staré Číně považován za toho nejlepšího. Básník nepochází z žab, ale z ptáků. Proto je dialog mezi literárními díly stejně podstatný jako křídla samotná, znamená totiž hejno, které se pokouší přeletět nad smrtí."
foto / Eva Landsbergerová
Vydal básnické sbírky Pianissimo, Mezi žebry déšť a Mezzovoce.
Jeho tvorba je zastoupena v několika antologiích a časopisech.
Úryvek z eseje Ornitologická poznámka v Revue Ravt 1/22
https://itvar.cz/usilovne-mavam
"Zdědili jsme jazykový prostor neomezený jako nebe. Lidská řeč je kompenzace za skutečná křídla. Usilovně mávám, máchám rukama jako šílenec a v duchu cituji Halase. Střemhlavý pád sokola, jeho sebevražedná rychlost, a přesto dokonalé uchopení slova. Nebo rorýsi, kteří se páří během letu, častěji pak nějaký dravec uloví drobného pěvce. Ale žádný letící pták nenosí na hřbetu jiného letce, jako se na zádech vozí kuňky nebo ropuchy. Přesně tady končí primární text a začíná kvákání.
Básník, který vzal původní báseň a dokázal v ní změnit jediné slovo, takový byl ve staré Číně považován za toho nejlepšího. Básník nepochází z žab, ale z ptáků. Proto je dialog mezi literárními díly stejně podstatný jako křídla samotná, znamená totiž hejno, které se pokouší přeletět nad smrtí."
image gallery
foto / Eva Landsbergerová
OLGA STEHLÍKOVÁ, DAN JEDLIČKA / PERPLEX
V SOBOTU 8. ŘÍJNA 2022 V 18 HODIN. / pořad finančně podpořilo ministerstvo kultury
LITERÁRNÍ POŘAD Z CYKLU "PŘEDSTAVUJEME MALÁ NAKLADATELSTVÍ" PERPLEX OPAVAMODERUJE LIBOR MAGDOŇ
OLGA STEHLÍKOVÁ (*1977)
je básnířka, autorka knih pro děti, literární publicistka a editorka. Vystudovala bohemistiku, obecnou lingvistiku a publicistiku. Připravuje magazín Tvaru online Ravt, řídí edici poezie Odeon a píše interpretace básnických sbírek pro ČT Art (pořad Jedna báseň). Od roku 2014 vydala tři básnické sbírky: Týdny, Vejce / Eggs (dvojjazyčně, s vinylem a hudbou Tomáše Brauna a v překladu Davida Vichnara) a Vykřičník jak stožár. S Milanem Ohniskem napsala pod pseudonymem Jaroslava Oválská sbírku Za lyrický subjekt. Skladba O čem mluví Matka, když mlčí vyšla knižně v roce 2020. Publikovala také povídky a čtyři novely pro dětské čtenáře (nejnověji titul Mojenka, 2022). Je nositelkou ceny Magnesia Litera, Básně CZ/SK za poezii a ceny Tvárnice za literární kritiku. Její básně byly přeloženy do dvanácti jazyků, jsou součástí mnoha zahraničních antologií poezie; knižně jí vyšel výbor v němčině, rumunštině a slovinštině. Žije a pracuje v Praze.
DAN JEDLIČKA (*1973)
vystudoval Slezskou univerzitu v Opavě a Masarykovu univerzitu v Brně. Jako asistent na Ústavu Dan Jedlička cizích jazyků Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity se zabýval současnou britskou poezií
a překladatelstvím. V současné době působí na Střední škole průmyslové a umělecké v Opavě, kde vyučuje češtinu a angličtinu. Od roku 2006 se jako šéfredaktor podílí na provozu a činnosti nezávislého nakladatelství Perplex, jež se zaměřuje převážně na současnou českou poezii. Pro toto nakladatelství edičně připravil k vydání více než tři desítky knižních titulů; je také jedním z jeho kmenových autorů.
Jeho sbírka Sbohem malé nic byla nominována na cenu Magnesia Litera 2015 v kategorii poezie. V roce 2016 byl jedním ze tří českých finalistů mezinárodní literární soutěže Dresdner Lyrikpreis / Drážďanská cena lyriky.
V letech 2016–2018 externě spolupracoval s literárním časopisem Host, v němž měl na starosti rubriku pro začínající autory Hostinec. V roce 2019 byl společně s Radkem Fridrichem editorem výběrové ročenky Nejlepší české básně 2019.
Překlady / Wang Wej: Ptačí křik (Perplex, 2009) – výbor z díla staročínského básníka v překladech a parafrázích,
Roger McGough: Někdo přijde a udělá to za mě líp (Perplex, 2011) – výbor z poezie současného britského básníka.
foto / Marek Malůšek
◼ audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek
je básnířka, autorka knih pro děti, literární publicistka a editorka. Vystudovala bohemistiku, obecnou lingvistiku a publicistiku. Připravuje magazín Tvaru online Ravt, řídí edici poezie Odeon a píše interpretace básnických sbírek pro ČT Art (pořad Jedna báseň). Od roku 2014 vydala tři básnické sbírky: Týdny, Vejce / Eggs (dvojjazyčně, s vinylem a hudbou Tomáše Brauna a v překladu Davida Vichnara) a Vykřičník jak stožár. S Milanem Ohniskem napsala pod pseudonymem Jaroslava Oválská sbírku Za lyrický subjekt. Skladba O čem mluví Matka, když mlčí vyšla knižně v roce 2020. Publikovala také povídky a čtyři novely pro dětské čtenáře (nejnověji titul Mojenka, 2022). Je nositelkou ceny Magnesia Litera, Básně CZ/SK za poezii a ceny Tvárnice za literární kritiku. Její básně byly přeloženy do dvanácti jazyků, jsou součástí mnoha zahraničních antologií poezie; knižně jí vyšel výbor v němčině, rumunštině a slovinštině. Žije a pracuje v Praze.
DAN JEDLIČKA (*1973)
vystudoval Slezskou univerzitu v Opavě a Masarykovu univerzitu v Brně. Jako asistent na Ústavu Dan Jedlička cizích jazyků Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity se zabýval současnou britskou poezií
a překladatelstvím. V současné době působí na Střední škole průmyslové a umělecké v Opavě, kde vyučuje češtinu a angličtinu. Od roku 2006 se jako šéfredaktor podílí na provozu a činnosti nezávislého nakladatelství Perplex, jež se zaměřuje převážně na současnou českou poezii. Pro toto nakladatelství edičně připravil k vydání více než tři desítky knižních titulů; je také jedním z jeho kmenových autorů.
Jeho sbírka Sbohem malé nic byla nominována na cenu Magnesia Litera 2015 v kategorii poezie. V roce 2016 byl jedním ze tří českých finalistů mezinárodní literární soutěže Dresdner Lyrikpreis / Drážďanská cena lyriky.
V letech 2016–2018 externě spolupracoval s literárním časopisem Host, v němž měl na starosti rubriku pro začínající autory Hostinec. V roce 2019 byl společně s Radkem Fridrichem editorem výběrové ročenky Nejlepší české básně 2019.
Překlady / Wang Wej: Ptačí křik (Perplex, 2009) – výbor z díla staročínského básníka v překladech a parafrázích,
Roger McGough: Někdo přijde a udělá to za mě líp (Perplex, 2011) – výbor z poezie současného britského básníka.
image gallery
foto / Marek Malůšek
◼ audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek
PAVEL KLUSÁK / HUDEBNÍ PUBLICISTA, FILMAŘ, REDAKTOR, KURÁTOR
V SOBOTU 1. ŘÍJNA 2022 V 18 H / finančně podpořilo Statutární město Frýdek-Místek
a moravskoslezský kraj
LITERÁRNĚ-HUDEBNÍ VEČER / O HUDBĚ, KTERÁ PAVLA KLUSÁKA OVLIVNILA A FORMOVALA / HUDEBNÍ PERFORMANCE V ÚVODU POŘADU / PETR MECNER A IGOR ŠELEŠOVSKÝ
Pavel Klusák (*1969) je český hudební publicista, filmař a kurátor.
O hudbě píše od roku 1989, dlouhodobě publikoval v titulech Rock &Pop, Respekt,
HIS Voice, A2, Hospodářské noviny, v příloze Orientace Lidových novin a dalších.
Pro Český rozhlas připravil seriály o přelomových skladatelích posledního půlstoletí
či o pop-music v normalizovaném Československu. Působí jako hudební kurátor
Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava a je režisérem filmového dokumentu
Hudba Zdeněk Liška (2017). Jeho pravidelné pořady vysílá několik radiových stanic.
Pořádal festival Babel Prague. Vydal studii Co je nového v hudbě (2018), příručku-prózu
o hodnotách v hudbě Uvnitř banánu (2021), Gott: Československý příběh
(Host 2021, cena Magnesia Litera 2022). Žije v Praze.
foto / Kateřina Kavková
◼ audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek
O hudbě píše od roku 1989, dlouhodobě publikoval v titulech Rock &Pop, Respekt,
HIS Voice, A2, Hospodářské noviny, v příloze Orientace Lidových novin a dalších.
Pro Český rozhlas připravil seriály o přelomových skladatelích posledního půlstoletí
či o pop-music v normalizovaném Československu. Působí jako hudební kurátor
Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava a je režisérem filmového dokumentu
Hudba Zdeněk Liška (2017). Jeho pravidelné pořady vysílá několik radiových stanic.
Pořádal festival Babel Prague. Vydal studii Co je nového v hudbě (2018), příručku-prózu
o hodnotách v hudbě Uvnitř banánu (2021), Gott: Československý příběh
(Host 2021, cena Magnesia Litera 2022). Žije v Praze.
image gallery
foto / Kateřina Kavková
◼ audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek
dorota barová trio / barová, chyška, klápště / koncert / dotyk
PONDĚLÍ 26. 9. 2022 V 19 H / pořad finančně podpořilo Statutární město Frýdek-Místek
DOROTA BAROVÁ VOCALS, CELLO / MIROSLAV CHYŠKA GUITAR / MILOŠ KLÁPŠTĚ BASS / KONCERT / DOTYK /Zpěvačka a violoncellistka Dorota Barová vydala druhé sólové album Dotyk.
Nahrávka přichází tři roky po ceněném debutovém albu Iluzja a přináší kolekci silných autorských písní a textů.
Barová si ke spolupráci přizvala kytaristu Miroslava Chyšku a baskytaristu Miloše Klápště.
Album Dotyk je nazpíváno v polštině, autorské písně Barové doplňují zhudebněné texty
Krzysztofa Kamila Baczyńského a Teresy Drozdy.
image gallery
foto / Eva Landsbergerová
◼ videozáznam koncertu / Patrik Havelka
NOC LITERATURY
VÝJIMEČNĚ VE STŘEDU 21. 9. 2022 VE SVATOJANSKÉ VĚŽI OD 21 HODIN
HLAVNÍ POŘADATEL MĚSTSKÁ KNIHOVNA FRÝDEK-MÍSTEKNOC LITERATURY VE STŘEDU 21. 9. VE SPOLUPRÁCI S MAGISTRÁTEM MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU, MUZEEM BESKYD A GALERIÍ VĚŽ. PUTOVÁNÍ PO FRÝDKU-MÍSTKU, ZNÁMÉ TVÁŘE REGIONU A SOUČASNÍ EVROPŠTÍ AUTOŘI, TO BUDE NOC LITERATURY VE FRÝDKU-MÍSTKU.
ZAHÁJENÍ: STŘEDA 21. 9, V 18 HODIN V KNIHOVNĚ FM-MÍSTEK, HLAVNÍ TŘÍDA 111, ČTE PETR KORČ
DALŠÍ ČTECÍ MÍSTA: POBOČKA KNIHOVNA FRÝDEK V 19. 15, JIKRÁSKOVA 506, ČTE JAKUB TICHÝ,
MUZEUM BESKYD VE FRÝDECKÉM ZÁMKU VE 20. 15, ČTE LUKÁŠ HORKÝ,
GALERIE VĚŽ VE VĚŽI FARNÍHO KOSTELA SV. JANA KŘTITELE VE FRÝDKU, ULICE DOLNÍ, VE 21 HODIN, ČTE MARIAN FRIEDL, VE VĚŽI PROBĚHNE POSLEDNÍ ČTENÍ NOCI LITERATURY.
ZAHÁJENÍ: STŘEDA 21. 9, V 18 HODIN V KNIHOVNĚ FM-MÍSTEK, HLAVNÍ TŘÍDA 111, ČTE PETR KORČ
DALŠÍ ČTECÍ MÍSTA: POBOČKA KNIHOVNA FRÝDEK V 19. 15, JIKRÁSKOVA 506, ČTE JAKUB TICHÝ,
MUZEUM BESKYD VE FRÝDECKÉM ZÁMKU VE 20. 15, ČTE LUKÁŠ HORKÝ,
GALERIE VĚŽ VE VĚŽI FARNÍHO KOSTELA SV. JANA KŘTITELE VE FRÝDKU, ULICE DOLNÍ, VE 21 HODIN, ČTE MARIAN FRIEDL, VE VĚŽI PROBĚHNE POSLEDNÍ ČTENÍ NOCI LITERATURY.
PAVEL KOSATÍK / slovenské století
literární večer nakladatelství TORST
pátek 16. 9. 2022 V 18 HODIN / pořad finančně podpořilo ministerstvo kultury
LITERÁRNÍ POŘAD Z CYKLU "PŘEDSTAVUJEME MALÁ NAKLADATELSTVÍ" moderuje libor magdoň
PAVEL KOSATÍK / HISTORIK, SPISOVATEL, REDAKTOR, SCENÁRISTA
Pavel Kosatík / Slovenské století
Z mnoha materiálů nalezených a prostudovaných při práci na "českých" knihách vznikla na konci roku 2021 kniha Slovenské století, kde Pavel Kosatík esejistickou formou nahlíží na sto let dějin slovenského národa.
„Myslím si, že nebýt první ČSR, možná by se Slovákům po roce 1918 v pokračujícím společném státě s Maďary dál obtížně hájila jejich existence. Možná by tlak na ně (už před rokem 1918 silný) dál vzrostl.
Myslím si, že pokud by Velké Uhry zůstaly zachovány v nějaké podobě, nemaďarské národy by před sto lety nedostaly prostor, jaký si Slováci vytvořili v první Čs. republice. A ačkoliv i Češi udělali ve dvacátém století ve vztahu ke Slovákům spoustu chyb, dokázali jim alespoň nezabránit v jejich prudkém, ve výsledku šťastném rozvoji. Nejde mi o něčí dávné zásluhy, dnes navíc asi nepodstatné. Ale fascinuje mě, tím spíš, že jsem Čech, jak Slováci dokázali svého dvacátého století využít, jak obrovský kus cesty v něm urazili. Řekl bych, že to vyniká právě ve srovnání s námi Čechy, kteří jsme jim byli celou dobu nejblíž.“ Kniha zaznamenala velký ohlas v Česku i na Slovensku, několik týdnů se držela na předních pozicích žebříčku nejprodávanějších knih Kosmasu. Pavel Kosatík ji představil na třítýdenním turné po Slovenské republice v květnu 2022. Volným pokračováním bude kniha o novějších, polistopadových dějinách Slovenska, která vyjde na podzim 2022.
foto / Eva Landsbergerová
Pavel Kosatík / Slovenské století
Z mnoha materiálů nalezených a prostudovaných při práci na "českých" knihách vznikla na konci roku 2021 kniha Slovenské století, kde Pavel Kosatík esejistickou formou nahlíží na sto let dějin slovenského národa.
„Myslím si, že nebýt první ČSR, možná by se Slovákům po roce 1918 v pokračujícím společném státě s Maďary dál obtížně hájila jejich existence. Možná by tlak na ně (už před rokem 1918 silný) dál vzrostl.
Myslím si, že pokud by Velké Uhry zůstaly zachovány v nějaké podobě, nemaďarské národy by před sto lety nedostaly prostor, jaký si Slováci vytvořili v první Čs. republice. A ačkoliv i Češi udělali ve dvacátém století ve vztahu ke Slovákům spoustu chyb, dokázali jim alespoň nezabránit v jejich prudkém, ve výsledku šťastném rozvoji. Nejde mi o něčí dávné zásluhy, dnes navíc asi nepodstatné. Ale fascinuje mě, tím spíš, že jsem Čech, jak Slováci dokázali svého dvacátého století využít, jak obrovský kus cesty v něm urazili. Řekl bych, že to vyniká právě ve srovnání s námi Čechy, kteří jsme jim byli celou dobu nejblíž.“ Kniha zaznamenala velký ohlas v Česku i na Slovensku, několik týdnů se držela na předních pozicích žebříčku nejprodávanějších knih Kosmasu. Pavel Kosatík ji představil na třítýdenním turné po Slovenské republice v květnu 2022. Volným pokračováním bude kniha o novějších, polistopadových dějinách Slovenska, která vyjde na podzim 2022.
image gallery
foto / Eva Landsbergerová
bogdan trojak, vojtěch kučera / weles/
pátek 9. 9. 2022 výjimečně v 19 hodin / pořad finančně podpořilo ministerstvo kultury
LITERÁRNÍ POŘAD Z CYKLU "PŘEDSTAVUJEME MALÁ NAKLADATELSTVÍ"
BOGDAN TROJAK, BÁSNÍK, PŘEKLADATEL, REDAKTOR / VOJTĚCH KUČERA, BÁSNÍK, REDAKTOR /
MODERUJE BÁSNÍK A PUBLICISTA IVAN MOTÝL
BOGDAN TROJAK, *1975 Český Těšín
Polsko-český básník, publicista a překladatel, na olomoucké Univerzitě Palackého vystudoval žurnalistiku.
Jako středoškolák byl jedním z iniciátorů polsko-české literární skupiny PaRaNoJa a v roce 1995 založil s Vojtěchem Kučerou WELES (Wendryňskou Literárně-Estetickou Společnost), která vydávala stejnojmenný poetický magazín který vychází dodnes. Spolupracoval také s redakcí brněnského nakladatelství Host, krátce působil jako šéfredaktor kulturního magazínu Neon a internetového časopisu Lumír.
Dosud vydal: Kuním štětcem, Host, 1996, Pan Twardowski, Host, 1998, Jezernice, Větrné mlýny, 2001 – sbírka básní a pohádek, Strýc Kaich se žení. Memorabilie a komorní horory, Petrov, 2004, Kumštkabinet, Host, 2005 – shrnuje první tři básnické knihy a dosud nepublikovanou skladbu Otto Lilienthal z roku 2004, Brněnské metro – povídkový cyklus 2007,Safíroví ledňáčci a Glutaman, 2020.
OCENĚNÍ
Cena Jiřího Ortena (1998)
Magnesia Litera (2005, 2011, 2021)
VOJTĚCH KUČERA, * 1975, Třinec
Vystudoval geografii na Masarykově univerzitě a žije v Brně.
V roce 1996 založil s Bogdanem Trojakem poetický magazín Weles, v letech 1999 až 2003 působil jako jeho šéfredaktor. Od roku 2007 se věnuje na dramaturgii a organizaci Literární soutěže Františka Halase v Kunštátu pro mladé autory do 29 let. Působí jako externí spolupracovník časopisu Host, kde připravuje rubriku Nová jména. Spolu s Radkem Štěpánkem pořádá od roku 2011 setkání básníků na zámku Kratochvíle Děkujeme za vaše básně!
Vydal sbírky Samomluvy (Vetus Via, 2000), A hudba? (Host, 2005), Nehybnost (MaPa, 2010) a svou poslední sbírku Typosie (Dobrý důvod, 2020). Vojtěch Kučera doprovází svou básnickou tvorbu různými multižánrovými zásahy – využívá zvuk, typografii, fotografii aj. Jeho básnická tvorba má přesah k sound poetry a vizuální poezii.
foto / Eva Landsbergrová
◼ audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek
Polsko-český básník, publicista a překladatel, na olomoucké Univerzitě Palackého vystudoval žurnalistiku.
Jako středoškolák byl jedním z iniciátorů polsko-české literární skupiny PaRaNoJa a v roce 1995 založil s Vojtěchem Kučerou WELES (Wendryňskou Literárně-Estetickou Společnost), která vydávala stejnojmenný poetický magazín který vychází dodnes. Spolupracoval také s redakcí brněnského nakladatelství Host, krátce působil jako šéfredaktor kulturního magazínu Neon a internetového časopisu Lumír.
Dosud vydal: Kuním štětcem, Host, 1996, Pan Twardowski, Host, 1998, Jezernice, Větrné mlýny, 2001 – sbírka básní a pohádek, Strýc Kaich se žení. Memorabilie a komorní horory, Petrov, 2004, Kumštkabinet, Host, 2005 – shrnuje první tři básnické knihy a dosud nepublikovanou skladbu Otto Lilienthal z roku 2004, Brněnské metro – povídkový cyklus 2007,Safíroví ledňáčci a Glutaman, 2020.
OCENĚNÍ
Cena Jiřího Ortena (1998)
Magnesia Litera (2005, 2011, 2021)
VOJTĚCH KUČERA, * 1975, Třinec
Vystudoval geografii na Masarykově univerzitě a žije v Brně.
V roce 1996 založil s Bogdanem Trojakem poetický magazín Weles, v letech 1999 až 2003 působil jako jeho šéfredaktor. Od roku 2007 se věnuje na dramaturgii a organizaci Literární soutěže Františka Halase v Kunštátu pro mladé autory do 29 let. Působí jako externí spolupracovník časopisu Host, kde připravuje rubriku Nová jména. Spolu s Radkem Štěpánkem pořádá od roku 2011 setkání básníků na zámku Kratochvíle Děkujeme za vaše básně!
Vydal sbírky Samomluvy (Vetus Via, 2000), A hudba? (Host, 2005), Nehybnost (MaPa, 2010) a svou poslední sbírku Typosie (Dobrý důvod, 2020). Vojtěch Kučera doprovází svou básnickou tvorbu různými multižánrovými zásahy – využívá zvuk, typografii, fotografii aj. Jeho básnická tvorba má přesah k sound poetry a vizuální poezii.
image gallery
foto / Eva Landsbergrová
◼ audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek
jan adamus
ondřej bělica
skrz / instalace site specific / projekce
vernisáž ve čtvrtek 1. 9. 2022 V 19 HODIN / pořad finančně podpořili /
státní fond kultury čr a moravskoslezský kraj
výstava potrvá / 1. 9. - 30. 11. 2022 /
VNITŘNÍ INSTALACE v běžné otevírací době DO 30. ŘÍJNA, po domluvě do konce listopadu / VNĚJŠÍ SVĚTELNÁ INSTALACE BUDE UKONČENA 30. 11. 2022.
Ondřej Bělica (1990) a Jan Adamus (1991) společně tvoří autorské duo od roku 2011.
Oba rodáci z Frýdku-Místku a absolventi Fakulty architektury v Brně. Navzájem se ovlivňují v propojování
a překračování hranic mezi fyzickým a digitálním prostředím a také mezi objektem, architekturou
a environmentem. Mezi společné projekty patří vítězný návrh na revitalizaci předprostoru Domu umění
v Ostravě, návrhy sochařských objektů ve veřejném prostoru, divadelní scénografie a neustálá diskuze
nad každodenními tématy a tvorbou.
foto / Kateřina Kavková
◼ Videomapping Jan Adamus / spolupráce Ondřej Bělica
◼ Reportáž České televize o instalaci SKRZ
◼ SKRZ / video o světelné instalaci / Jan Adamus, Ondřej Bělica
Oba rodáci z Frýdku-Místku a absolventi Fakulty architektury v Brně. Navzájem se ovlivňují v propojování
a překračování hranic mezi fyzickým a digitálním prostředím a také mezi objektem, architekturou
a environmentem. Mezi společné projekty patří vítězný návrh na revitalizaci předprostoru Domu umění
v Ostravě, návrhy sochařských objektů ve veřejném prostoru, divadelní scénografie a neustálá diskuze
nad každodenními tématy a tvorbou.
image gallery
foto / Kateřina Kavková
◼ Videomapping Jan Adamus / spolupráce Ondřej Bělica
◼ Reportáž České televize o instalaci SKRZ
◼ SKRZ / video o světelné instalaci / Jan Adamus, Ondřej Bělica
jana vondrů
radim hanousek
hudební improvizace
úterý 9. 8. 2022 V 19 H / pořad finančně podpořilo Statutární město Frýdek-Místek
jana vondrů a radim hanousek
Jana Vondrů a Radim Hanousek se řadu let zaměřují na zvukové aspekty svých nástrojů - hlasu a saxofonu či basklarinetu. Kromě řady vlastních projektů (Jana Vondrů se profesionálně věnuje opeře a soudobé hudbě, Radim Hanousek experimentálnímu jazzu a soudobé kompozici) oba spolupracují v projektu Dust in the Groove, který mísí naprosto svobodně, přirozeněa komunikativně soudobou hudbu, jazz a volnou improvizaci. Společně také organizují workshopy pro děti na téma improvizace a grafické partitury.
Koncert spojující prvky improvizace, soudobé kompozice a zvukové instalace představí hudební možnosti propojení obou hudebníků a akusticky výjimečného prostoru věže farního kostela sv. Jana Křtitele.
foto: Eva Landsbergerová
foto: Luděk Krulikovský
◼ videozáznam: Patrik Havelka
Koncert spojující prvky improvizace, soudobé kompozice a zvukové instalace představí hudební možnosti propojení obou hudebníků a akusticky výjimečného prostoru věže farního kostela sv. Jana Křtitele.
image gallery
foto: Eva Landsbergerová
image gallery
foto: Luděk Krulikovský
◼ videozáznam: Patrik Havelka
MAREK TIMKO
MICHAL JORDÁN
AUTORsKÉ ČTENÍ
SOBOTA 25. 6. 2022 V 18 HODIN
MAREK TIMKO * 1979, PREŠOV
Vystudoval filozofii, slovenský jazyk a literaturu na Prešovské univerzitě, doktorát z filosofie (evoluční ontologie) získal na Masarykově univerzitě v Brně. Pracovně působí jako odborný asistent na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě. Přes 10 let je spoluorganizátorem Literárních večerů v Brně a v posledních letech i nájemným moderátorem Měsíce autorského čtení. Napsal 14 básnických sbírek (10 je dosud nevydaných). Své texty publikoval ve sborníku Artemisia, v časopise DNO, na portálu Polí5 a v literárním časopise Tvar.
Žije v Ostravě.
MICHAL JORDÁN
Skladník Pivník Koloběžník Deník / Básník Nádeník Výtvarník Flekník / Výletník Polník Říčník Břežník Blatník /Rovník Kurník Kolník Dráteník / Nehorník Nedolník Brnčálník / Fík
image gallery
foto / Eva Landsbergerová
◼ audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek
EWALD MURRER, MILAN HODEK / PAPER JAM
SOBOTA 11. 6. 2022 V 18 h / pořad finančně podpořilo Statutární město Frýdek-Místek
LITERÁRNÍ POŘAD Z CYKLU "PŘEDSTAVUJEME MALÁ NAKLADATELSTVÍ" moderuje ivan motýl
EWALD MURRER *1964
Byl zahradníkem na Pražském Hradě, kde se setkal s všelijakými hradními řemeslníky a úředníky, několika prezidenty, jedním králem, jedním diktátorem a také s duchem císaře Ferdananda I. a kocourem Vendelínem, čestným myšilovem palácových půd.Byl novinářem v různých časopisech, novinách a v rozhlase a při této práci se setkal s všelijakými podivíny. Snažil se živit i všelijakou další prací, která ho většinou nebavila, nejraději totiž píše básně. Vydal básnické knihy Zápisník pana Pinkeho (1990, 1993, 2018), Mlha za zdí (1992), Vyznamenání za prohranou válku (1992), Situace 1995), Sny na konci noci (1996), Nouzové zastavení času (2007), Tma se mne dotýkala (2018), Noční četba (2019 – za tuto sbírku získal oceněn í Magnesia Litera za poezii), Tajný sběrač levandule (2020), Zprávy tajnou řečí (2021), Hlasy ryb (2021), Fú (2021) a Čtení z ohně (2021). Tvoří také koláže a perokresby.V PaperJamu Milana Hodka vyšel Zápisník pana Pinkeho (2018) a Fú (2021).
MILAN HODEK
Milan Hodek *1974
Vystudoval polygrafii, které se věnuje dodnes. O odborné znalosti se marně dělil na stážích v Bělorusku a ve Vietnamu, kde žil přes dva roky. V roce 2012 zakládá nakladatelství Paper Jam, o kterém nám více řekne osobně. Rád vylizuje talíře.
image gallery
Foto: Erea Křížová
image gallery
Foto: Eva Landsbergerová
ivan acher
pavel novotný
autorské čtení
pátek 13. 5. 2022 V 18 HODIN / pořad finančně podpořilo Statutární město Frýdek-Místek
Ivan Acher ┃*1973, LiberecS nadsázkou sobě vlastní se definuje jako „tesař, lesní dělník, studovaný výtvarník a se štěstím nevystudovaný hudebník a skladatel, který své působení na scéně elektroakustické hudby přirozeně propojuje kompozicemi v oblasti soudobé hudby“. Jeho tvorba se vyznačuje progresívním nadžánrovým hledačstvím a překvapivými přístupy k instrumentaci, aranži i používání hudebních a nehudebních nástrojů, které si sám vyrábí na svém rodném Nisském mlýně pod Oybinem. Největší součástí jeho tvorby je však hudba pro taneční a divadelní inscenace, ověnčené mnoha oceněními u nás i v zahraničí. Soupis realizací přesahuje 180 titulů. Byl nominován na cenu České filmové kritiky, Českého lva, Cenu české divadelní kritiky, Cenu Alfreda Radoka, Cenu Dosky, Herald Angel Award. Spolupracoval jako dvorní skladatel zejména s legendárním Pražským komorním divadlem
a Lenka Vagnerová and Company. Jeho opera Sternenhoch se stala událostí sezony 2018.
Ivan Acher se v letošní dubnové premiéře v Laterně magice představil jako spolutvůrce představení POE, inspirovaného tvorbou a životem spisovatele Edgara Allana Poea: jako autor hudby, projekce a jako spoluautor dramaturgie a scény. V nakladatelství DYBBUK vydal v roce 2019 sborník poezie Nate tumáte.
Pavel Novotný ┃*1976, Liberec
Básník, překladatel, germanista, performer, pedagog, působí na Katedře německého jazyka při TUL. Je autorem řady básnických sbírek, například Sběr, Mraky, Havarijní řád, Tramvestie nebo Zevnitř. Společně s Helenou Skalickou napsal prózu A to si pak můžeš říkat, co chceš. Jako literární vědec se zabývá literární koláží a montáží, též problematikou tzv. akustické literatury. Vytvořil řadu radiofonických kompozic pro ČRo3 Vltava, jeho kompozice Vesmír získala v roce 2010 Národní cenu Prix Bohemia Radio. Překládá především z němčiny (H. M. Enzenzberger, Gerhard Rühm, Konrad Bayer, Volker Braun, Anja Utler a.j.) Společně s Nikolou Mizerovou přeložili antologii Wiener Gruppe ( Rubato, 2015).
V nakladatelství Trigon vydal sbírky Dědek (2020) a sbírku Zápisky z garsonky (2021), za kterou obdržel cenu „Moleskine Litera za poezii“ 2021.
image gallery
foto / Eva Landsbergerová
◼ audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek
TOMÁŠ MITURA
PONDĚLNÍ DÍTĚ
výstava
VERNISÁŽ 1. 5. 2022 V 18 HODIN / VÝSTAVA POTRVÁ DO 31. 7. 2022
pořad finančně podpořili / státní fonf kultury čr a moravskoslezský kraj
TOMÁŠ MITURA | * 1988, Frýdek-Místek
je absolventem Malířského ateliéru Malba IV. na pražské Akademii výtvarných umění. Věnuje se nejen malbě, ale také ilustraci, grafice a hudbě (působí jako frontman v noise-punkové kapele Vole). Zabývá se také tetováním a spolu se Štěpánem Markem vytvořil v roce 2017 publikaci o tetování mimo tetovací salóny nazvanou „Poke poke poke“. Jeho dílo je protkané odkazy na různá historická období — od středověku po avantgardu 20. století. Objevují se v něm tradiční motivy zátiší kombinované s výraznými barvami, kostrbatými nápisy a plastickými nánosy olejových barev, které dohromady vytvářejí neklidný a dekadentní rukopis. Vrstevnatost dílu dodávají také zdánlivě nenápadné detaily nesoucí kousavé poznámky k současným tématům. Kromě malby je také tvůrcem grafiky hudebních plakátů nebo coverů alb. Tvorba Tomáše Mitury tak volně protéká skrze mnohá média a žánry, které zároveň kombinuje v jediný tvůrčí celek.PONDĚLNÍ DÍTĚ
Projekt s názvem “Pondělní dítě” zpodobňuje báseň o Solomonu Grundym od Jamese Orcharda Halliwella. Báseň je metaforou mého vlastního bytí a nabývání životních zkušeností v oblasti Frýdku-Místku a zároveň odrazem bohatého života mezi místními subkulturami. Jako Grundyho život, který představuje jeden týden,se odvíjel i můj vlastní podobně: od pondělí až po nedělní večer. Každý den jsem trávil různorodými aktivitami: od profesionálních sportů jako basketbal, fotbal nebo házená přes kytarový kvartet, školní docházku, výtvarnou přípravku na vysokou, návštěvy XBOX/PC i heren, shánění marihuany nebo jiných drog v subkultuře drogově závislých, aktivity v turistickém oddíle, který byl plný her a lidí všech věkových kategorií, až po tréniky LARPů, setkávání s punkery, technaři, metalisty z klubu Stoun, hráči Magic the Gathering, hráči stolních her v Dobré čajovně. Tato rekonstrukce si klade za úkol rozklíčovat dlouhodobější změny v chápání mezilidských vztahů.
A poukázat na důležitost setkávání s blízkými v utváření vlastní identity. Pomoct pochopit sám sebe a své kořeny. Uvědomit si potřebu materiálních potřeb. Překonat bariéru umělce mimo jeho ateliér a proniknout
do běžného života.
Tomáš Mitura
Výtvarník, performer, hudebník Tomáš Mitura nás může navrátit k dějinné lince skrz svoji paměť, oči, srdce, které je neodmyslitelně srostlé s danou lokalitou. Naskýtá se nám možnost obout se do bot, ze kterých vyrostl, které prošlapal, které jsme po něm zdědili, o které zakopáváme, které nás oslovují, které nás odpuzují, které lhostejně míjíme, a přesto o nich víme. Tomáš Mitura by rozhodně neměl chybět v mozaice dané lokality ani v samotné Galerii Věž, která je pomyslnou osou místa.
Tomáš Rozehnal, kurátor výstavy
image gallery
foto / Kateřina Kavková
◼ Tomáš Mitura / Pondělní dítě
◼ Tomáš Rozehnal, kurátor Galerie Věž
◼ O autorovi
◼ Reportáž Lucie Křížkové z výstavy Tomáše Mitury / Česká televize
◼ audiostopa k výstavě / Michal Cáb, Tomáš Mitura, Radim Houfek
Věž farního kostela sv. Jana Křtitele, ulice Dolní, Frýdek.
Otevřeno květen–říjen / pátek 15–18 / sobota, neděle 13–18.
Provozovatel svatojánské věže Miroslav Přikryl
Kurátoři Galerie Věž Dagmar Čaplyginová, Tomáš Rozehnal
Webmaster Radim Houfek
Otevřeno květen–říjen / pátek 15–18 / sobota, neděle 13–18.
Provozovatel svatojánské věže Miroslav Přikryl
Kurátoři Galerie Věž Dagmar Čaplyginová, Tomáš Rozehnal
Webmaster Radim Houfek
Svatojánskou věž a Galerii Věž podpořili
↑