Další kostely a sakrální objekty

frýdecké farnosti

Kromě farního kostela sv. Jana Křtitele a baziliky Navštívení Panny Marie se na území frýdecké farnosti nacházejí další tři katolické kostely, množství kaplí a drobných sakrálních objektů, dokládající význam náboženství v životě minulých generací.

Z historického i památkového hlediska si naši pozornost zaslouží především filiální kostel sv. Jošta v Komenského sadech ve Frýdku. Tato stavba byla původně situována na Těšínském předměstí nad hlavní cestou vedoucí z Frýdku do Těšína. Kolem kostela sv. Jošta se rozkládaly zahrady a polnosti frýdeckých měšťanů a řemeslníků. První písemná zmínka o dřevěném kostele sv. Jošta pochází z roku 1543. Nynější kamenná stavba byla postavena držitelem frýdeckého panství Janem starším Bruntálským z Vrbna. Jeho interiér zdobí vzácný raně barokní hlavní oltář z roku 1665. Autorem je pravděpodobně Salomon Steinhoffer, který zhotovil také milostnou sochu Panny Marie Frýdecké.

V roce 1697 se v kostele sv. Jošta nalézaly boční oltáře sv. Josefa a sv. Kříže a kazatelna. Dnešní boční oltáře protimorových patronek sv. Pavlíny a sv. Rozálie pocházejí z let 1711 a 1716. Jsou upomínkou na poslední evropskou morovou ránu, která v našem regionu zuřila na přelomu let 1715–1716. Autorství nynější kazatelny z roku 1794 je připisováno významnému brněnskému sochaři Ondřeji Schweigelovi. Dřevěná věž kostela pochází z roku 1791. Kolem kostela sv. Jošta se již v 17. století nacházel druhý městský hřbitov. Od konce 18. století až do roku 1894 byl pak hlavním hřbitovem pro farníky z Frýdku, Starého Města a Panských Nových Dvorů.

Filiální kostel sv. Šimona a Judy v Lískovci je jako dřevěný poprvé zmíněn již v roce 1581. Velkým dobrodincem lískoveckého kostela byl v první polovině 18. století kněz Václav Kořínek. V letech 1790­–1791 byl vystavěn přičiněním frýdeckého arcikněze a faráře Josefa Karla Schippa zděný kostel. Věž získala svou dnešní podobu v roce 1887 zásluhou správce Karlovy huti a starosty Lískovce Adolfa Hoheneggera. Z interiéru kostela v Lískovci zaujme nejvíce obraz na hlavním oltáři s námětem loučení apoštolů Šimona a Judy od Felixe Ivo Leichera a obrazy křížové cesty s českými nápisy od Ignáce Bergera z Nového Jičína z roku 1852. V sanktusníku visí pamětník původního dřevěného kostela – zvon Šimon a Juda z roku 1730.

Filiálnímu kostelu sv. Josefa ve Starém Městě předcházela barokní kaple téhož patrocinia, vystavěná v roce 1765 staroměstským fojtem Josefem Kocychem. Kaple o rozměrech 4 × 6 m na počátku 20. století obci s více než 1 300 obyvateli již nepostačovala. V neděli 11. května 1902 posvětil frýdecký arcikněz a farář Ondřej Kučera základní kámen k novému kostelu, téhož roku rovněž tři zvony se jmény Josef, František a Maria, které dodala firma Peter Hilzer z Vídeňského Nového Města (všechny byly zrekvírovány za 1. světové války). Dne 19. května 1903 byla ve staré kapli sloužena poslední mše a o týden později byla tato budova prodána ve veřejné dražbě, následně byla rozebrána a odstraněna. V jejím těsném sousedství vyrostl poměrně rychle nový chrám. Celá stavba byla provedena firmou frýdeckého stavitele Jana Pohla v novorománském stylu, hlavní oltář zhotovil Eduard Hauser z Vídně. V pátek 17. července 1904 byl kostel sv. Josefa vysvěcen vratislavským biskupem, kardinálem Georgem Koppem.

Z významnějších dochovaných kaplí ve Frýdku zmiňme zámeckou kapli sv. Barbory. Její počátky jsou spjaty s držiteli frýdeckého panství, především s osobností hraběte Františka Eusebia z Oppersdorfu (1623­–1691), jehož znak zdobí společně s erbem manželky Anny Zuzany Terezie (rozené Beesové z Vrchlesu) hlavní oltář sv. Barbory z konce 17. století. V oltářním nástavci spatříme dřevěnou plastiku Panny Marie Frýdecké. V zámecké kapli se až do poloviny 20. století nacházely dva boční oltáře sv. Floriána a sv. Rodiny. V současné době jsou zde slouženy poutní mše o svátku sv. Barbory (4. prosince).

Na zbytku bývalé městské zdi, nedaleko farního kostela ve Frýdku, stojí jednoduchá barokní jednopatrová budova s přistavěnou kaplí Panny Marie Bolestné. Jedná se o bývalý špitál (chudobinec) z počátku 18. století. Od poloviny 19. až do konce 20. století pak tento objekt sloužil jako kaplanka – obydlí frýdeckých kaplanů. Budova kaple Panny Marie Bolestné z roku 1717 je drobná stavba o rozměrech 10 × 5 m. Nad obdélníkovým vstupem v jižní zdi je zasazena kamenná deska s reliéfem zakladatelů špitálu – manželů Adama Karla a Pavlíny Anny Hertschlägerových.

Na území města se i přes radikální demolice celých ulic a čtvrtí ve druhé polovině 20. století dochovala celá řada zajímavých sakrálních plastik (např. sv. Floriána, sv. Barbory, sv. Jana Nepomuckého, sv. Josefa apod.), kamenných i dřevěných křížů, kaplí, sloupů a Božích muk. Množství drobných sakrálních objektů nalezneme rovněž v Lískovci, Starém Městě a Panských Nových Dvorech, které jsou součástí frýdecké farnosti. Kulturní a duchovní dědictví této farnosti představené alespoň ve zkratce touto expozicí ve věži farního kostela sv. Jana Křtitele ve Frýdku znamená cenný odkaz uplynulých staletí pro naši současnost a zároveň představuje závazek pro budoucí generace.