HOME   /   2018   /   O galerii   /   Archiv   /   Facebook

Stránka     Galerie věž     Archiv     2014

Miroslav Černý, Jakub Slováček /
 / autorské čtení, didgeridoo

Zavírání věže / neděle 28. 9. 2014 v 18 hodin
Miroslav Černý (1977) je básník, překladatel, cestovatel, lingvista a vysokoškolský pedagog.
Absolvent anglistiky a bohemistiky na Filozofické fakultě Ostravské univerzity v Ostravě a Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Kromě vědeckých, populárně-naučných a učebních textů vydal čtyři sbírky poezie (Krajina v samotách slova, 2005/2012; Kámen Kondora, 2007; Runová haiku, 2010; Karavansaraj, 2014) a dvě cestopisné knihy: Africká pohlednice (2009) a Pátá rovnoběžka (2011).
Do češtiny přeložil Ságu o Hervör a králi Heidrekovi Moudrém (2009) a soubor indiánských mýtů a legend Poselství prachu (2013).  Působí na katedře anglistiky a amerikanistiky FF OU.
Autor, v jehož básnických textech se na půdorysu starých příběhů a tradičních mýtů prolíná přírodní lyrika s existenciální reflexí, představil průřez celou svou básnickou tvorbou. Přečetl také ukázky z vlastního překladu indiánských mýtů.

Na bezprostřední zážitek z četby textů Miroslava Černého reagoval svými hudebními improvizacemi
Jakub Slováček, hráč na didgeridoo, vyhledávaný host festivalů etnické hudby.






Petr Čichoň / koncert, autorské čtení

Pátek 12. 9. 2014 v 18 hodin
Petr Čichoň, narozen 23. června 1969 v Ostravě. Básník, prozaik, hudebník.
Absolvoval Vysoké učení technické v Brně, v 90. letech pracoval jako nakladatelský a časopisecký redaktor, od roku 1998 provozuje vlastní architektonický atelier. Autor tří sbírek lyriky (Chilia, 1995; Villa diabolica, 1998; Pruské balady, 2007) a románu Slezský román (2011). O tom Jaroslav Soukup napsal: „Nesluší se prozrazovat zápletku, natož její rozuzlení, nicméně před čtenářem vyrůstá příběh, který místy žánrově přesahuje k literatuře faktu, etnografické studii a díky autorově erudici i k dějinám architektury, přičemž nechybí dramatický rámec.“






Petr Váša / Večer fyzického básnictví

Neděle 22. 6. 2014 v 18 hodin
Základní myšlenkou fyzického básnictví je vytváření komplexního jazyka, osobního a univerzálního zároveň,
originálně propojeného s tradicí v neobvyklý umělecký žánr spojující poezii, hudbu, divadlo a výtvarné umění.

Petr Váša, fyzický básník, literát, skladatel, performer a výtvarník se narodil  v Brně (1965), vystudoval dějiny umění na brněnské univerzitě. Od svých patnácti let působil v různých hudebních skupinách (hudba, texty, kytara, zpěv). Založil skupiny alternativního rocku Z kopce (1985) a Ošklid (1987 – po úředním zákazu skupiny Z kopce), s nimiž také navzdory ústrkům pozdně komunistického režimu nahrával a publikoval své skladby. V roce 1990 založil „multi-revival“ A-Beat, který během jednoho roku na řadě koncertů postupně interpretoval dějiny rockové hudby. Po skončení tohoto projektu se už cele věnoval vynalézání tzv. fyzického básnictví, žánru vyjadřujícího literární, hudební, pohybové a výtvarné inspirace pouhým hlasem a tělem sólového performera, případně zvláštním druhem kresby. Od roku 1993 vede semináře a dílny fyzického básnictví jako původní pedagogické metody „sebenalézání“ pomocí pohybových, hlasových, řečových a grafických cvičení. Po řadě sólových projektů, knižních, zvukových a obrazových publikací, prezentací v rozhlase, televizi a na výstavách, spoluprací s různými umělci a studenty uměleckých škol, stovkách vystoupení v České republice a v zahraničí  založil v roce 2000 hudební skupinu Ty Syčáci, s níž zatím vytvořil řadu písňových cyklů a dvě experimentální opery. V roce 2004 zahájil projekt fyzických básní v „translatině“ Tomvansong, svérázně se vypořádávající s otázkami osobní a jazykové identity.






Foto Jakub Rozehnal



Pavel Korbička, Lucie Vítková / Akustický obraz 45

Pátek 13. 6. 2014 v 18 hodin
Akustický obraz jako společné dílo dvou rovnocenných uměleckých partnerů, sochaře, akčního umělce
Pavla Korbičky a hudební skladatelky a improvizátorky Lucie Vítkové komponovaný vždy pro konkrétní
místo a prostor. Při akustické performanci je zvuk nedílnou součástí obrazu. Projekt vizualizace hudby
prostřednictvím pryžových strun v látkové bužírce namočených v razítkové barvě navrhl Pavel Korbička.
Propojením obrazu, zvuku, prostoru a pohybu ztvárnila jeho vizi hudební skladatelka a improvizátorka
Lucie Vítková. Akustické obrazy jsou příkladem fascinujících vazeb v umění založeném na propojení
obrazu a zvuku.

Foto z instalace





Marek Pražák / Probuzení zvuku / scénický koncert
hosté / Silvie Kudelová, Petr Macura

Pátek 30. 5. 2014 v 18 hodin
Marek Pražák je umělec universálního typu. Zabývá se volnou a užitou tvorbou. Jako vyjadřovací prostředky používá vizuální média, zvuk, slovo, text a hmotné materiály. Marek Pražák sám sebe charakterizuje jako „universalistu“. Jeho svébytné individualistické tvorbě je vlastní jistá performativita, která je mu nejpřirozenějším výrazem hudebně-poetických improvizací i prostředkem pohybu mezi žánry a médii. Toto těkání uzemňuje fatální vztah Marka Pražáka k jeho rodnému městu, Ostravě, jeho velké inspirací i tématu tvorby. 
Veškerá umělecká i profesní, designérská, činnost Marka Pražáka by se dala, v neoddělitelném spojení s jeho životem, označit jako jeden velký environment. Název „ostravská syntéza“, kterým zaštiťuje své projekty z poslední doby, to dobře vystihuje. V malbě a sochařských realizacích kombinuje expresivní výraz s přesnou prací s linií a tvarem, mixuje média, pracuje s prostorem, časem. Všeobjímající niterná percepce prostupuje i jeho hudební tvorbu. Zkoumá akustiku a rezonanci vlastního těla i okolního prostředí. Reálné zvuky míchá s hlasem a textem, experimentuje se zpěvem a hrou na různé nástroje, míchá prvky fyzického divadla se stepařskou rytmikou. 
Marek Pražák byl členem několika hudebních skupin. Na VŠUP ve Zlíně to byl legendární Svoz řepy – "Všichni byli totální diletanti v oblasti hudby, takže to byla energetická ventilace skrz rockové i vyrobené nástroje, někdy byla opravdu velmi hlasitá. Používaly se filmové projekce, tance, hrálo se obvykle po tmě“. V Ostravě pak s Norskou Trojkou zhudebňoval své básnické texty i poezii např. Vladimíra Holana, ostravských autorů Petra Hrušky, Jaroslava Žily, Jana Balabána či eskymáckou a indiánskou lidovou. V 90. letech dále vystupoval s Elvis Presley Epileptic Band and Elvis Sisters „jazz bandem sirupovitého střihu“, šansonovým bigbítem Barovka, s Pavlem Macurou v Duu Kotar. O hudební čísla se staral v kabaretu Jiřího Surůvky Návrat mistrů zábavy. 
V roce 2012 začal Marek Pražák pořádat občasné bytové výstavy. Spolu s aktivitami Ivana Motýla v nově vzniklé galerii Rubrum, navazující na dění v Červeném kostele v Hlučíně, se tu dál tuží vztahy mezi protagonisty ostravské umělecké scény, a tak i dílčím způsobem naplňuje Pražákova vize „ostravské syntézy“ o „spojení umělců a kultivovaných tvorů v jednotnou rezonanci, způsobené díky spojení umění, hudby, obrazu a slova.





Vladimír Václavek / Oskar Török

Neděle 4. 5. 2014 v 18 hodin
Vladimír Václavek patří bezesporu k nejvýraznějším postavám české hudební scény. Narozen roku 1959
v Rýmařově, v podhůří Jeseníků. Ty daly půdu prvním krokům a sílu i lásku do života. To je to podstatné.
A to podstatné méně. Jeho hudba je a vždycky byla něčím jiná, nekompromisně silná. Hudební začátky jsou
spojeny s Ivou Bittovou a Pavlem Fajtem. Zakládá legendární skupinu Dunaj (v roce 1990 bylo album Dunaj,
oceněno nejprestižnějším českým hudebním magazínem Rock&Pop a to čtenáři i kritiky, jako nejlepší album
dekády), dále Rale (CD Twilight / Soumrak, dostalo v roce 2000 Akademie populární hudby – Anděl), VRM,
Theatre Royal a je u zrodu skupin Čikori (v roce 2001 obdrželo CD cenu Akademie populární hudby – Anděl),
E, Josef Boys, Klar, Edel. Spolu s Ivou Bittovou natáčí legendární CD Bílé inferno (v roce 1997 bylo oceněno
cenou nezávislé asociace hudebních kritiků Periskop – Žlutá ponorka a v roce 2004 obdrželo zlatou desku
od vydavatele).
Hraje na prestižních festivalech v Evropě i zámoří, například Mimi festival Marseille (F), Ring Ring Beograd
(YUG), Victoriaville (CAN), Mediawave Györ (HUN), Tanec Praha (CZ), festival v Avignonu (F),
spolupracuje s Ferdinandem Richardem na CD Arminius, s Tomem Corou na CD Bílé Inferno, hraje ve skupině
Josef Boys s Marcusem Therofalem a v duu s Milošem Dvořáčkem. Hudebně se podílí, tančí a hraje v
japonskofrancouzskočeském souboru Kublaï Khan Investigation. Natáčí svá sólová CD, která také hraje na
koncertech. Koncertuje po celé Evropě, v USA, Kanadě, Africe, Číně, Hong Kongu, na Madagaskaru,
Mauritiusu, Reunionu, Brazilii a na Islandu.






Otevírání věže / literárně-hudební večer

Pavel Hruška, Jakub Tichý, Stanislav Drastík, Roman Polách

Čtvrtek 1. 5. 2014 v 18 hodin






Miroslav Černý

Miroslav Černý  / Arktis

Jako první si toho všimli velrybáři 
arktických moří. 
Čas od času se stávalo, 
že někdo z posádky odložil harpunu, 
setřel z vousů zbytky tuleního tuku, 
aniž by se rozloučil, sešplhal 
na stříbrnou vrzající kru 
narážející do boku kotvící brigy
a odešel přímo na sever. 
Jedno v jakém počasí, 
zda ve dne či v noci. 
Prostě jenom tak, 
bez zásob a bez vybavení.
Zkušení lovci říkali,
že postižené přepadla 
polární vášeň. 
Nikdo z nich se nikdy 
nevrátil a údajně to neměl
ani v plánu.






















Pavel Hruška


Jakub Tichý


Recenze


kultura.fm


Stanislav Drastík

Roman Polách



Roman Polách / Náhlý vítr, který je ti svědkem
Básnický debut, v němž se často prosté, všednodenní události, situace a scenérie transformují v obrazné výjevy či paměťové stopy vyzývající k sebereflexím, tichým mším, úzkostem a náhlým důvěrným blízkostem. Knihu edičně připravil literární kritik Pavel Hruška, fotografiemi doprovodila Terezie Foldynová.