Pavel Korbička,
Oldřich Morys, Lucie Vítková

Dotknout se místa
27. 5. - 11. 9. 2011

První výstava ve věži je současně prvním kontaktem umělce s tímto neobvyklým prostorem.
Tři umělci, každý svým osobitým způsobem, vytvořili čistý, minimalistický koncept. Podobenství, jehož podstatou je symbolika vertikály, její duchovní dimenze i podstata věže jako architektury. Neónové vertikály Pavla Korbičky založené na působení světla v mnohosti možných významů inklinují k symbolice duchovní. Neobyčejnost obyčejných předmětů Oldřicha Moryse, jejich reálnost v průniku dimenzemi věže ve vertikále více méně skryté, tvoří hmotný protipól ke Korbičkovým světelným liniím. Lucie Vítková zvolila akustickou instalaci na principu celulárního automatu.Vychází ze zvuků věže, která se tak stává svébytným hudebním nástrojem. Téměř prázdné vstupní prostory věže jsou jakýmsi pomyslným počátkem této vertikály, která vyjevuje svůj smysl neokázale, postupně, během pohybu vzhůru.

Pavel Korbička (1972), sochař, akční umělec, autor světelných instalací - v interiéru i v městském prostoru, absolvent AVU, asistent v ateliéru Socha II (nefigurativní sochařství) Jana Ambrůze na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně.  Oldřich Morys (1983), sochař,  letošní absolvent téhož ateliéru. Lucie Vítková (1985), vystudovala hru na akordeon na brněnské Konzervatoři, od roku 2008 studuje kompozici na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Hraje v několika hudebních uskupeních, věnuje se improvizaci a performance, výjimečný prostor je pro ni inspirací, navozením nových podnětů. S Pavlem Korbičkou spolupracuje na cyklu audiovizuálních performancí pod názvem Akustické obrazy.
  

◼ Pozvánka
◼ Pavel Korbička
◼ Oldřich Morys
◼ Lucie Vítková
◼ Tisková zpráva

◼ Prostor Zlín, 1/2012, článek Pavla Preisnera, Galerie Věž / Dotknout se místa
◼ Úvodní slovo, při slavnostním otevírání věže, 27. 5. 2011