Maciej Melecki, Bartłomiej Majzel a Krzysztof Siwczyk Básníky představí prof. Dariusz Pawelec Průvodní slovo a překlad Jan Faber Literární večer s polskými básníky ze skupiny Na Divoko V pátek 2. října v 18 hodin
Autoři slezské básnické skupiny Na divoko (Na dziko) patří k nejvýraznějším hlasům polské poezie posledního čtvrtstoletí. Vedle generační blízkosti je spojuje také regionální příslušnost k (post)induatriálnímu Hornímu Slezsku. Spojují je také dvě antologie, které v letech 2003 a 2019 připravil profesor Slezské univerzity v Katovicích Dariusz Pawelec. Vedle profesora Pawelce, který promluví o charakteristikách skupiny a okolnostech vzniku antologií, vystoupí také básníci Maciej Melecki, Bartłomiej Majzel a Krzysztof Siwczyk. Zazní také básně Arkadiusze Kremzy, člena skupiny, který nedávno tragicky zahynul. Dnešní setkání proběhne v rámci projektu „Poezie na kolečkách“, který pořádají sdružení EUNIC a GŘ pro překlady EK. Jan Faber
Jan Faber I *1977, Věřňovice Absolvoval polonistiku na Masarykově univerzitě v Brně. Vydal několika knižních překladů současné polské prózy a poezie do češtiny ( Antologie poezie polských básníků Mrtvé body) a výboru básní surrealisty Pavla Řezníčka do polštiny, příležitostně publikoval v literárních periodikách. Působil jako učitel, překladatel, tlumočník a průvodce, nyní je úředníkem v Evropské komisi a spolupracuje s ostravským nakladatelstvím Protimluv.
Audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek
Foto / Eva Landsbergerová a Luděk Krulikovský
Literární večer s bosenskými básníky Milorad Pejić / básník, křest sbírky Pravdivé příběhy Adin Ljuca / básník, prozaik, překladatel Petr Hruška / básník, literární vědec, moderátor večera středa 30. září v 18 hodin
Z dálky je věž mladá: ale jak jsme se přibližovali, okno za oknem, její bělost se drolila, brzy ji zdi už ani necítily, už jen únavu, jen přání, aby se ještě jednou mohly naklonit nad propast. Jedině tma, která se sama snažila z té stísněnosti vysvobodit, dokázala držet znavené trámy od sebe. Vzhůru po letokruzích nedočkavých schodů.
Z nečekané komnaty až docela nahoře jsou střechy města drobné. Téměř jako granátové jablko podávané promrzlou rukou z druhé strany stolu, abych ho oloupal. Ještě drobnější: jako rudá zrnka v něm, která se k sobě tisknou a vylekaná nenadálou šíří od ní odvracejí pohled jako od prudkého světla.
Báseň Milorada Pejiće ze sbírky Pravdivé příběhy / výběr básní / Protimluv, Ostrava 2020
Audiozáznam večera / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek
Foto / Eva Landsbergerová a Luděk Krulikovský
Jan Slovák, Pavel Preisner, Miroslav Černý / Provodovský / literárně - hudební večer / autorské čtení, hudební performance pátek 18. září v 18 hodin
Zahlédnout – znamená vidět mezerou mezi rukou a tělem, mezi tváří a ramenem prchavý obrys, barevnou skvrnu. Viděné se stává tajemstvím, stejně jako je zastavení tekoucí vody, nebo prosakování cizího textu do mysli v náznaku kroků nebo sehnutí se vedle keře při chůzi lesem. Světlo rozlité na polích a kameny, co třepí světlo, hroudy a hlína, co denní světlo bere. Jan Slovák / texty / ukázka
Třezalkou z lenocha ještě větší lenoch. Leží. A dýmy jdou tmou. Po skáceném stromě zůstal jeho tvar - chvějící se z těl včel. Celým příběhem se jako červená nit vine oranžová.
Pavel Preisner / Srst smrku / ukázka
Audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek
Foto / Vendy Malaníková
Miroslav Černý / večer nejen literární / lingvista, překladatel, cestovatel a básník o překladech, o výpravách za mizejícími jazyky, o poezii
Miroslav Černý (1977, Opava) je básník, překladatel, cestovatel, lingvista a vysokoškolský pedagog. Vydal sbírky Krajina v samotách slova (2005, druhé vydání 2012), Kámen Kondora (2007), Runová haiku (2010), Karavansaraj (2014) a Silou psů (2017). Napsal také texty pro hudební album Abendland (2016), na němž se podílela řada osobností české hudební scény. Svým překladem Ságy o Hervör a králi Heidrekovi Moudrém (2009) uvedl toto dílo do českého literárního prostředí. V knize Poselství prachu (2013) shromáždil mýty a legendy severoamerických indiánů z oblasti Velké Pánve. Procestoval více než 40 zemí pěti kontinentů. V beletrizovaném cestopisu Africká pohlednice (2009) kombinuje realistické záznamy z cest s osobitým poetickým nahlížením světa. Své výpravy za domorodými etniky Amazonie, Afriky a Malajsie popisuje v etnograficky laděném cestopisu Pátá rovnoběžka (2011).
Řeč bude mimo jiné o poslední knize M. Černého Mizející hlasy (Togga, 2020) Tato knížka nás zavede do ekvádorské Amazonie a dalších tří zajímavých destinací - Gruzie, Senegalu a Filipín. Jazyky, s nimiž se čtenář setká, jsou fascinující. A lidé, kteří jimi hovoří, nám mají hodně co říct, co nabídnout. Mnozí z nich žijí v náročných podmínkách, a přesto jsou jejich životy skutečným žitím, nejen přežíváním, na čemž mají velkou zásluhu i jejich jazyky. Bez nich by nebyla komunikace, efektivní dorozumění a porozumění. Chyběla by pospolitost. Nástroje k šíření znalostí a zkušeností. Způsoby léčení nemocí a sdílení emocí. Nebyla by láska. Život. Bohužel nespočet těchto jazyků tváří v tvář současným změnám eroduje a z různých důvodů přichází o své mluvčí. Výsledkem je jediné: rozpad společenství, nabourání osobní i kolektivní identity, postupný kulturní úpadek. Plíživé zapomínání, až zapomnění. Smrt. Zánik kteréhokoli jazyka je ztráta pro všechny, pro celé lidstvo. Lhostejnost určitě není namístě. I o tom si budeme v této knížce vyprávět. (výpravy za ohroženými jazyky)
Audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek
Foto / Eva Landsbergerová a Luděk Krulikovský
Jitka N. Srbová / Svět: / autorské čtení poezie v pátek 7. srpna v 18 hodin
plakát Jitka N. Srbová Vlastním jménem Jitka Bret Srbová (*1976). Básnířka, redaktorka. Vystudovala Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy. V letech 2006-2011 byla šéfredaktorkou literárního on-line almanachu Wagon. Vydala básnické sbírky Někdo se loudá po psím (Dauphin, 2011), Světlo vprostřed těla (Dauphin, 2013), Les (Dauphin, 2016) a Svět: (Dauphin, 2019). Její básně byly mj. zařazeny do antologie Nejlepší české básně (2012, 2015 a 2017) a přeloženy do němčiny, polštiny, lužické srbštiny a angličtiny. Žije v Hořovicích.
Báseň ze sbírky Svět:
V oněch nocích, kdy ani stuhy nedržely na žezlech, říkali jsme: ozdobme se časem.
Přišel brusič vteřin, a všechno bylo dobré.
Leželi jsme na poduškách. Krásní. Smrtelnost se chvěla, neviděna, za okny.
Audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim Houfek
Foto / Eva Landsbergerová a Luděk Krulikovský
Michal Motyčka / Jana Šindelová / HRANOL 11. 7. - 31. 10. 2020 Vernisáž proběhla v sobotu 11. července v 18 hodin za účasti autorů
Hranol ve věži – věž ve věži – se odehrává jako proces, může být efemérní formou zobrazení evokující biblickou věž ze slonoviny, chráněné místo pro snění, časovou kontinuitu i vědomí souvislostí – minuty, hodiny, dny, staletí – mnohočetnou realitu, vnímání a prožívání skutečnosti. Soustředíme se jen na to podstatné, slovy Miroslava Petříčka: „Vnějšek není vně, nýbrž je uvnitř.“ Michal Motyčka a Jana Šindelová
Michal Motyčka se narodil 18. března 1974 v Praze, je umělec a architekt. Absolvoval fakultu architektury ČVUT v Praze (1992–2001), ateliér Sklo v architektuře prof. Mariana Karla na VŠUP v Praze (1995–2000), studijní stáž na Škole architektury prof. Emila Přikryla na AVU v Praze (1999) a studijní stáž na oboru skla na Rhode Island School of Design v Providence v USA (1999–2000). Zabývá se přesahem mezi architekturou a současným vizuálním uměním. Vystavoval mimo jiné v mezinárodně respektovaných muzeích v Corning Museum of Glass, v dánském Ebeltoftu a Aarhusu a v belgickém Lommelu. Od roku 1999 spolupracuje s Václavem Ciglerem.
Jana Šindelová se narodila 23. 7. 1970 ve Šternberku, je vizuální umělkyně, teoretička umění a kurátorka. Studovala výtvarnou výchovu na PdF a Teorii a dějiny umění na FF UP v Olomouci, absolvovala AVU v Praze (Jiří Lindovský, Milan Knížák), a Internationale Sommerakademii v Salzburku u Kiki Smith. Zabývá se kresbou, grafikou a site specific. Od roku 1992 vystavuje na výstavách v České republice i v zahraničí, její práce jsou zastoupeny ve sbírce National Gallery of Art ve Washingtonu, D. C.; Galerie Klatovy / Klenová, v soukromých sbírkách v České republice a v zahraničí. Od roku 2002 spolupracuje s Václavem Ciglerem a s Michalem Motyčkou, společně připravili přes 100 projektů a výstav, a vydali 9 publikací. Je spoluautorkou monografie Václav Cigler: prostory/projekty (2009) a dalších publikací, např. Steven Henry Madoff. Václav Cigler Light and Space in the Garden of Reason (2010), Cigler, Motyčka AKČYTOM RELGIC (2016), Václav Cigler, Michal Motyčka, Jsme 100/We are 100, Otevřený hrob/The open Tomb, Událost místa/Spatial occasion (2018), Václav Cigler Kresby/Drawings (2019), Václav Cigler, Michal Motyčka: Světelné pole/Light Field (2019).
Auditivní objekt, jehož všechny části pochází z hranolu a jeho okolí (včetně zvonů, schodů, stěn, ...). Hranol se tam mimo jiné dostává i skrz zvuky měření jeho délky, šířky, hloubky, odrazu zvuku atd. Petr Mecner, Igor Šelešovský, Jakub Rozehnal
Foto / Michal Motyčka
Foto / Jana Šindelová
Foto / Kateřina Kavková @fotokavkova
Literární večer s pražským nakladatelstvím FRA Erik Lukavský a Petr Borkovec pátek 19. června v 18 hodin Erik Lukavský / šéfredaktor, překladatel Petr Borkovec / básník, prozaik, překladatel, redaktor, dramaturg pořadů Café Fra
O nakladatelství Fra, jeho náročné objevitelské cestě, o vydávání bez ústupků, o životě v psaní a překládání, o mimořádném a živém literárním úkazu Café Fra si budeme povídat s Erikem Lukavským, zakladatelem Fra, šéfredaktorem a překladatelem a s Petrem Borkovcem, básníkem, prozaikem, překladatelem, redaktorem a dramaturgem Café Fra.
Nikdo pořádně neví, co Fra znamená. „Především je to krátké,“ říká Erik Lukavský. „Ano, chtěl bych prožít den jako střevlík fialový — nesmělo by mě ale nic ulovit a musel bych si potom všechno pamatovat. A pak nějaký čas, abych to napsal a trochu si užil „čtenářské ohlasy“, říká Petr Borkovec.
Přijďte se zaposlouchat do mimořádných autorských textů a překladů našich hostů a nebojte se zeptat na vše, co jste kdy chtěli vědět - o vášni pro jazyk. Audiozáznam / Tomáš Rozehnal, Jakub Rozehnal, Radim houfek
Foto / Eva Landsbergerová a Luděk Krulikovský
Ty Syčáci / koncert / farní zahrada
12. 6. 2020 v 19 h
Ty Syčáci / Petr Váša - zpěv / Petr Zavadil - kytara / Tomáš Fröhlich - baskytara
Ty Syčáci v čele s legendárním Petrem Vášou letos oslavili dvacet let existence. Těší se stále velké oblibě zejména díky svému nasazení na pódiu a strhující atmosféře, kterou dokáží během hraní vytvořit. Největšími devízami Těch Syčáků je nekompromisní, ostrý styl a vytrvalost ve ztvárňování vlastních představ. V roce 2018 vydali Ty Syčáci album THE TRAMP! volně navazující na album Eldorado z roku 2013. Společně tvoří dvě části jednoho celku, posledního dílu syčácké trilogie o dětech, rodičích a prarodičích, kterému předcházely experimentální „opery" SSSS (2002) a Lišák je lišák (2005). Album vyšlo v říjnu 2018 při příležitosti výročí založení republiky a sto let trampingu. Aktuálně vystupují s programem sestaveným z průřezu všemi alby, se zvláštním přihlédnutím k albu The Tramp!. Informace najdete na www.tysycaci.cz