HOME   /   2018   /   O galerii   /   Archiv   /   Facebook

Stránka     Galerie věž     2018

Připravujeme
Petr Hruška / autorské čtení poezie / sobota 22. 9. v 18 h
Yvetta Ellerová / zhudebněná poezie
Libor Magdoň / úvodní slovo

plakát

PETR HRUŠKA
1964, Ostrava
Absolvoval Vysokou školu báňskou v Ostravě (obor úprava nerostných surovin), po roce 1989 vystudoval obor český jazyk a literatura na Ostravské univerzitě, od té doby působí jako vědecký pracovník v Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Vydal básnické sbírky Obývací nepokoje (Sfinga 1995), Měsíce (Host 1998), Vždycky se ty dveře zavíraly (Host 2002), Auta vjíždějí do lodí (Host 2007), Darmata (Host 2012) a soubor Zelený svetr (Host 2004, zahrnuje též sbírku krátkých próz Odstavce), Nevlastní (Argo, 2017. Je autorem knižní monografie Někde tady. Český básník Karel Šiktanc (Host 2010) a podílel se na řadě kolektivních vědeckých publikací, např. V souřadnicích volnosti (Academia 2008), Lexikon české literatury(Academia 2008) aj. Edičně připravil Sebrané dílo Jana Balabána nebo soubor veršů Ivana Martina Jirouse Magorova mystická růže, redakčně se podílel na vydávání časopisu Obrácená strana měsíce, je členem redakční rady časopisu Host. Je podepsán pod řadou dnes už legendárních literárních setkání v Ostravě. Na počátku devadesátých let spolupořádal slavné Literární harendy, později třeba literární festival časopisu Obrácená strana měsíce nebo v posledních letech pořad literární Paseky v Absintovém klubu Les.

Radek Glabazňa, Ondřej Hložek, Radek Touš / autorské čtení
Opavské ozvěny - básníci ve spojení se Slezskem
pátek 17. 9. 2018 v 18 hodin

plakát

Ondřej Hložek (1986) vystudoval českou literaturu, pracuje jako knihovník na VŠB v Ostravě.
Vydal čtyři básnické sbírky, naposledy Ulicí Dolorosa (Pavel Kotrla-Klenov, 2017) a Teď (Protimluv, 2017). Jeho báseň byla vybrána do almanachu Nejlepší české básně (nakl. Host, 2017). Letos mu vyšla dětská knížka s názvem Dědečkova almara.
Přeložen do několika evropských jazyků, např. francouzštiny, polštiny, slovinštiny aj.

Radek Glabazňa (1980) vystudoval obor čeština-angličtina. Několik let žil v Southamptonu, kde absolvoval postgraduální studium anglické literatury a následně se věnoval pedagogické praxi. V současné době vyučuje na Ústavu cizích jazyků Slezské univerzity v Opavě. Svou básnickou tvorbu doposud představil v literárním časopise Tvar, v česko-polských sbornících Od słowa ke slovu a Opava-Ratiboř zpáteční a v almanachu Opava City / Poezie v otevřeném prostoru (2004). V Británii spolupracoval na dvou almanaších londýnského vydavatelství United Press. Vydal dvě básnické sbírky, naposledy Reverb (nakl. Perplex, 2017).


Radek Touš (1993), rodák z Klatov, studuje Slezskou univerzitu v Opavě.
V roce 2017 zvítězil v soutěži Proseč Terezy Novákové v kategorii poezie,
odnesl si první místo z přehlídky Literární cena Vladimíra Vokolka 2017.
Básně publikoval v časopisech Host, Tvar, Posed a Protimluv.
Je dopisovatelem kulturní revue Ostravan.

foto z videa Patrik Havelka



Kristina Láníková, Elsa Aids / autorské čtení / projekce

pátek 10. srpna v 18 hodin
plakát


Kristina Láníková ( 1988) absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze v Ateliéru nových médií Tomáše Svobody. Vydala sbírky Pomlčka v těle (Fra 2015) a Krátké dějiny zraňování (sam83 2017). Nakladatelství Fra v současnosti připravuje k vydání sbírku Úvahnad zájmeny.

„Číst její poezii je jako stát v pavilonu ohrožených zvířat, před chovnou ubikací nenápadného tvora, u kterého chybí plastová tabulka se jménem, taxonomickým zařazením, údaji o velikosti a hmotnosti, mapkou výskytu, popisem stravovacích návyků a tak dále... Tvora, který je tu na malém prostoru svého útulku vydán všanc všetečným pohledům, můžu pozorovat právě a jen tak, jak mi to rozměry skleněné tabule oddělující jeho svět od mého umožňují. Nemám kam poodstoupit, abych mohl zahlédnout něco víc z jeho fascinující jinakosti.“ (Martin Lukáš)

Elsa Aids je pseudonymní autor, který knižně vydal výbor básnických textů Trojjediný prst (Rubato 2011) a sbírky Nenávist (Rubato 2014) a Kniha omezení (Rubato 2017).

„Básník je vždy polovičním zločincem, je-li básníkem. Elsa Aids se však dokáže zakázaných oblastí dotýkat navíc ještě s dětskou nevinností...“ (Kamil Bouška)

„Člověk marně hledá, co by z těch patologických textů činilo aspoň trošku texty angažované, a to v pozitivním smyslu společenské poptávky. Pokud je to provokace, jde o provokaci novou a ještě nevídanou, jde o popouzení lidí coulem humánně a spirituálně vnímajících.“ (Milan Šedivý)





Ondřej Hložek / autorské čtení / poezie /

Martin Dytko / kytara
Ivan Motýl / úvodní slovo


pátek 8. června v 18 hodin


Ondřej Hložek (*1986)
Vystudoval českou literaturu, pracuje jako knihovník na VŠB v Ostravě.
Vydal čtyři básnické sbírky, naposledy Ulicí Dolorosa (Pavel Kotrla-Klenov, 2017) a Teď (Protimluv, 2017).
Jeho báseň byla vybrána do almanachu Nejlepší české básně (nakl. Host, 2017).
Letos mu vyšla dětská knížka s názvem Dědečkova almara.
Přeložen do několika evropských jazyků, např. francouzštiny, polštiny, slovinštiny aj.

Martin Dytko (*1989)
Multiinstrumentalista, kytarový mág, nezařaditelný zvukem. Působí v kapele Sothein (alternativa), v projektu Octopus Field a s hudebním tělesem Šamanovo zboží (alternativa -psychedelie). Kromě toho se věnuje sólovému improvizačnímu hraní a skládání inscenační hudby. Studuje jazzovou kytaru.

Ivan Motýl (*1967)
Básník, publicista. Od poloviny 90. let novinářem (MF Dnes, Lidové noviny, Český rozhlas, později časopis Týden). Příležitostný recitátor (Česko jedna báseň, Potulný dělník atd.) a dopisovatel (RozRazil, Weles, Protimluv atd.). Dnes žije v Hlučíně a v Ostravě, kromě novinařiny se věnuje moderní historii a poezii zaměřené především na Ostravsko.
Vydané tituly:
Spolu s Janem Balabánem napsal hru Bezruč?!  vydalo nakladatelství Větrné mlýny 2009
Briketa Ostravská poezie a poezie o Ostravě 1894–2013, Větrné mlýny 2013
Taková byla 90. léta: Obrazy z poslední dekády 20. století, Empresa Media 2016
Milénium: Počátek: Obrazy z let 2000 až 2010, Empresa Media 2017
Editor básnické sbírky Natálie Paterové - Uvnitř kosti duha, Protimluv 2012


plakát

foto Patrik Havelka







Petr Pazdera Payne / autorské čtení / povídky
neděle 20. května v 18 hodin
autora uvedl Jiří Jindřich Macháček


Petr Pazdera Payne (nar. 1960 v Praze, Pazdera je rodné příjmení otce.) Vystudoval evangelickou teologickou fakultu. V letech 1989-1992 působil jako farář v Kadani a v Chomutově. Jinak vystřídal řádku různých zaměstnání (sanitář, topič, pracovník pečovatelské služby, noční hlídač, vychovatel v Jedličkově ústavu, závozník v Národní galerii, odborný asistent v humanitních oborech na ČVUT, koordinátor v Nadaci Člověk v tísni, nakladatel a jediný zaměstnanec nakladatelství MEDARD). V roce 1989 spoluzaložil Společnost
za veselejší současnost.

„Zároveň chci poukázat na hodnoty a kvality autora poměrně nenápadného, stojícího mimo hlavní proud zájmu literárních médií. Shledávám, že jde o autora, jenž si svým originálním slovesným a tvárným stylem, jenž je oceňován v kritických statích a recenzích, vysloužil pevné a zcela jedinečné místo v současném literárním životě. Do současné literatury přináší rozměr určitého přesahu k nadčasovým hodnotám, traktuje otázky víry a nevíry způsobem nikoli vemlouvavým
a podbízivým…“ (F. Komberec)

medailon

plakát




Jaromír Typlt / art brut / přednáška, projekce /

sobota 12. 5. 2018 v 18 hodin

Jaromír Typlt se k nám po roce vrací, tentokrát s přednáškou o umění v surovém stavu.
"Umění je vždycky tam, kde ho nečekáte." J.Dubuffet

Jaromír Typlt (1973) se narodil v Nové Pace.
Vystudoval filozofii a bohemistiku na FF UK v Praze, poté mimo jiné působil v Liberci
jako výstavní kurátor. Tvorbou spadající do oblasti tzv. art brut ("umění v surovém stavu") se zabývá zhruba
od roku 1997, kdy se s ní poprvé bezprostředně setkal během civilní služby v občanském sdružení pro péči o duševně nemocné Fokus. Pomohl uvést do širšího povědomí například tvorbu Zdeňka Koška, Heleny Skalické nebo Oty Prouzy, dnes i v zahraničí velmi ceněných autorů. Protože sám působí jako spisovatel a esejista, zajímá se Jaromír Typlt přirozeně hlavně o tu podobu art brut, ve které se objevuje písmo.

více na stránkách autora www.typlt.cz

plakát

foto z videa / Patrik Havelka




Jiří Šebesta / Ve světech Jiříkova vidění / výstava /
5. 5. - 29. 7. 2018 
Kukátka a dalekohledy s sebou!


Autor o sobě
Jiří Šebesta * 9. 7. 1991 Frýdek-Místek
Studoval v letech 2012- 2016 na Slezské univerzitě v Opavě obor Audiovizuální tvorba. Jeho myšlenky formují divoké a krásné Beskydy. Inspiraci nalézá při procházkách po kopcích a údolích, někdy dokáže přemýšlet
nad svou tvorbou dlouhé hodiny. Mezi první zajímavost patří takzvaný Parvasurrealismus. Tento směr, který vymyslel, slouží jako označení pro malé objekty, předměty nebo kreatury, které musí obsahovat části zvířecího těla (ucho, kost, paroží, zuby, hlavu atd.).
Jak vypovídá samotný název, takové objekty mohou postrádat smysluplnost. Parvasurrealismus však vzbudil zájem a přišly nabídky k výstavám: v brněnském klubu Naproti, dále pak v Lubně v Tuttu, ostravské Fiducii
a v Ballingově sále pražské NTK.
Další proudy inspirace autorovi přináší seriál Game of Thrones, literatura o antice či renesanci a v neposlední řadě hry jako Heroes of Might and Magic. Začal vytvářet (za použití doposud oblíbeného materiálu a stejných kritérií) deskové společenské hry. Ty mu umožňují odstranit malou pohyblivost či spíše nepohyblivost
jeho děl a hlavně řeší absenci doteku pozorovatele, které ho začaly v předchozí tvorbě trápit. Taková díla pojmenoval Tajuplný svět podivuhodných her Jiřího Šebesty. Tvorba deskových her má dvě základní fáze: vymyšlení pravidel a logistiky, poté grafické ztvárnění a design. Nejvíce času zabere vymýšlení samotných pravidel. Musí se mnohokrát otestovat, upravit a zase otestovat. Tak například příprava hry Pan Karpat trvala přes tři roky. To je zatím nejdelší doba vzniku a vytváření jedné deskové hry.
(Mimochodem váha tohoto kousku je 15 kg). Lidé v autorově okolí nikdy nic podobného neviděli, snad jen
ve filmu Jumanji. Hry se začaly hrát, půjčovat, probírat a dostaly „deskovky“ jako takové na jinou úroveň.
Plast, papír, kartón nahradily, zuby, kosti, dřevo, a kamení.
Další plány Jiří Šebesta zatím tají, ale jedno ví jistě: her se v dohledné době zbavitnechce - ba naopak.
Žije se svou rodinou v Nižních Lhotách.

pozvánka

parvasurrealismus

reportáž Petra Mecnera / ČESKÁ TELEVIZE






Eva Turnová / autorské čtení z Turnových hájů / 

otevírání věže 1. 5. 2018 v 18 hodin

„Ženy rády píšou rozsáhlé romány o lásce, v nichž se láska topí v kaši slov, slov, slov... a slova v moři nudných dějů, jimiž se ženy domnívají vyjadřovati celý svět. Rády takové romány také čtou. Ale píší tak i muži. Turnová postupuje jinak: sbírá maličké plíšky života, na něž pár slovy napíše celé romány, velké zprávy o pitvornosti života. K čemu jiní potřebují stovky stran, k tomu Turnová potřebuje strany půl. Čtu ty půlstrany s rozkoší nad inteligencí autorčina cynismu, nad nímž víc lidského už není. Udělat z malé věci velkou je umění prvního řádu. Od dob Vaculíka v šedesátých letech je Turnová druha osoba, kdo tohle se sloupkem umí.“ 


Karel Steigerwald, dramatik, scénárista, novinář

Eva Turnová vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Přeložila knihu Marka Vonneguta Expres do ráje, zfilmovanou verzi Červeného trpaslíka a řadu dalších filmů a scénářů. Hrála ve filmech Honzy Hřebejka, Petra Zelenky a Viktora Tauše. Působila jako basistka v kapele The Plastic People of the Universe, nyní vede hudební projekt Eturnity.

plakát

Eva Turnová

foto z videa / Patrik Havelka