HOME   /   2018   /   O galerii   /   Archiv   /   Facebook

Stránka     Galerie věž     Archiv     2015

Zavírání věže / Jan Slovák, autorské čtení
Miroslav Černý, hudební improvizace


neděle 27. 9. 2015 v 18 hodin





Barvy v jazyce / III. část přednáškového cyklu
Karin Šrubařová, Pavel Lukáš

sobota 26. 9. 2015 v 18 hodin



Barvy v jazyce / II. část přednáškového cyklu
Marek Pražák, Hana Čichoňová

pátek 25. 9. 2015 v 18 hodin


Barvy v jazyce, barvy na jazyku, barvy v prostoru, barvy tekoucí ze stránek knih a
prosakující zkrz cihly a betonové spoje architektur. Barvy jsou emoce, šťávou našeho bytí.
Jazyk bez emocí je mrtvý text, vlastně nelze, aby byl bez emocí. V pátečním večeru ve
věži rozprostře Marek Pražák a Hana Čichoňová toto téma od neutrálního textu, přes
zvukový most k barvám jazyka a obsahu sdělení. Jak dovedeme barvami svého jazyka
klamat, nadchnout a produchovnit prostor? Diváci zažijí poučný a zároveň zábavný večer
prošpikovaný písněmi, hlasovou ekvilibristikou a něžnou poetikou




Barvy v jazyce / I. část přednáškového cyklu
Jan Slovák, Pavel Preisner

sobota 29. 8. v 18 hodin

....barvy ve slovech se ocitají často...
A co teprve slova zabarvená akcentem, kdy duch a dech v součinnosti řeknou slovo Radost?
Úplně cítíte tu neprostupnou masu ústřic, ve kterých najít perlivý odstín je štěstí či dar...
Vnímat barvy je dar!
...soustřeďme se, jak vyslovujeme jméno jakékoliv barvy.
Jaké emoce do toho vkládáme, aniž bychom si to uvědomovali. Jak se v nich zrcadlí stroboskop
jakési vnitřní aury...
Tomáš Rozehnal / z úvodního slova

Stromy složené z červených skvrn. Déšť padá do zahrady. Živá červeň, nažloutlý závan vzdáleného pole.
Cesta mizí v naříznuté kosti. Zelené hrušky, zatajený dech. Zajatý déšť v zahradě zrcadlí pískovou chůzi.
Okna se chvějí přerušovanou červení.
Jan Slovák

U zdi domku v zahradě je stará zrezivělá vana. Je do tří čtvrtin naplněná dešťovou vodou.
Na hladině rezaté jehličí. Na dně vany smaragdově zelené město oranžově žíhané.
Oranžové kadmium tmavé je drahé. Pigment v tubě v kapse mého saka.
Potměšile se usmívám a vykračuju si domů svátečně.
Pavel Preisner



Pavel Kotrla / autorské čtení
Anna Neuwirthová, Jiří Veska / Žerykovy Vločky / koncert

7. 8. 2015 v 18 hodin
Pavel Kotrla, (1974) narozen ve Vsetíně. V letech 1992 – 1997 vystudoval na Filozofické fakultě Ostravské
univerzity literární vědu a češtinu. Od roku 1996 je šéfredaktorem literárního čtvrtletníku Texty, který v roce
1996 založili s Jiřím Hrabalem, Jakubem Chrobákem, René Kočíkem a Daliborem Malinou ve Vsetíně.
Do provozu uvedl a v chodu udržuje internetovou knihovničku rukopisů Scriptorium. Recenze, překlady
a vlastní tvorbu publikuje od roku 1995 v řadě periodik. Pravidelně psával sloupky pro Tvar a Host.
Je spoluautorem dvou vydání Slovníku osobností kulturního a společenského života Valašska a hesly přispěl
do Literárního slovníku severní Moravy a Slezska, vydal knihy z historie Bystřičky a básnickou sbírku
„Prstem na sklo rybám“ (2013). V letech 2007-2013 byl redaktorem Aluze - revue pro literaturu, filozofii a jiné.

Kdo dostal Vločku do věže? A záchrání ji Žeryk? Přijďe to zjistit a přesvědčit se, že Žeryk umí
zpívat a Vločka není ovesná! Ostravské nezávazné lidové duo Žerykovy Vločky (Jiří Veska - Anna
Neuwirthová) vykřeše své autorské písně do svatojánských zdí a doprovodí je harmonikou,
houslemi a dalšími nástroji.

foto Gabriela Kotrlová





Vladimír Merta / Instalace

31. 7. - 27. 9. 2015


Čas původu současné formy člověka se pomalu /podle nejnovějších poznatků vědy/ posunuje za hranice několika miliónů let nazpět/. Po celou tu dobu až po dnes naši předkové odkládali, nebo zapomínali na zemi kamenné artefakty, které jako jediné ze všech hmatatelných projevů kultury nezměnily podstatu své podoby a zůstávají /podle stáří v různých vrstvách geologických usazenin/ téměř tak, jak je naposledy viděl jejich autor, než o ně přišel. Povedlo se mi najít na poli kamenný hrot šípu z doby kamenné /eneolit?/. Jeho design vypadá téměř stejně /skoro je to miniaturní model/ jako letadlo americké armády nasazené v Perském zálivu, které se vyznačuje tím, že jej nejnovější technologie činí neviditelným, a co nejlépe vyhovujícím účelu svého použití. Taková v čase rozprostřená souvislost není něčím až tak výjimečným. Podobné kontextuální vazby v čase by zřejmě vynikly víc, kdyby po sobě naši předkové z dávné minulosti zanechali zřetelně i jiné než hmotné předměty z kamene. Vlastně pokud sami sebe pokládáme za něco jiného než předmět, jsme my sami tím, co zde naši předkové zanechali spolu s kameny, a to bez nějaké zásadní změny. Autor kamenného úštěpu, čepele nebo drasadla se jako můj prapředek spolupodílel na mém stvoření se svými předky,
a to co dnes předmětného či jiného stvořím já, je naše společná práce. Takže když např. kreslím - spolupracujeme - odtud – když mluvím - spolumluvíme, a když náš společný potomek
/jak předpokládám/ zalevituje - spoluzalevitujeme.

Vladimír Merta






Justyn Hamry / básník

neděle 31. května v 18 hodin

Jan Loerinc / úvodní slovo / přednes
Petr Mecner / esej Hamry a svět / přednes / kytara, ukulele, zpěv

Vážení přátelé,
při minulém čtení ve Věži jste dostali dva v jednom, dnes bohužel dostanete jedna mínus dva. Co jsou ty mínusy? Nejprve musíme pokrýt ten první, očividný, jehož obcházením bychom se rovnali těm, kteří se tváří, že v místnosti není slon. Takže takhle – v místnosti není básník. Justyn Hamry, rodák a obyvatel nedaleké Ostravice, dnes nedorazil. Přemlouvali jsme ho. Marně. Přesto jsme se rozhodli dnešní čtení uspořádat, i kdyby jediným důvodem bylo představit tohoto svérázného tvůrce světu.
Druhým mínusem je malá nadsázka, jíž jsme se v přílišné dychtivosti dopustili při anoncování tohoto večera. Justyn Hamry se totiž ani při nejlepší vůli nedá označit za básníka. Jak nám sám řekl, poté co si prohlédl plakát a upřímně nám vynadal: „Básník musí vidět do budoucnosti, já akorát vzpomínám.“ Přesnější označením tvůrčí osobnosti Justyna Hamryho by tedy zřejmě bylo písmák. Justyn si zapisuje své věci nikoliv v plně uvědomovaném tvůrčím aktu, ale jaksi bezděky, dnes bychom řekli, že tweetuje. Justyn Hamry ovšem nemá twitter, ani facebook, ani e-mail, nemá ostatně ani počítač, mobilní telefon, vlastní pouze různobarevnou televizi značky Color Oravan, která představuje vedle místní knihovny a hospody u nádraží jeho jediný kontakt se světem.
Jan Loerinc






Marek Šindelka / autorské čtení

sobota 23. května v 18 hodin

zvukový doprovod / torzo
Naimina / Petr Mecner, Marek Šindelka

Spisovatel Marek Šindelka se narodil roku 1984 v Poličce. Studoval kulturologii na Filozofické fakultě UK v Praze. Za básnickou prvotinu Strychnin a jiné básně (Paseka, 2005) mu byla udělena Cena Jiřího Ortena.
V roce 2008 mu v nakladatelství Pistorius & Olšanská vyšla próza s názvem Chyba, která byla později, v roce 2011, adaptována stejnojmenným komiksem Vojtěcha Maška. V roce 2012 získal cenu Magnesia litera za úspěšný soubor povídek Zůstaňte s námi. Šindelkovo dílo bylo doposud přeloženo do nizozemštiny a maďarštiny.
Marek Šindelka žije, studuje a pracuje v Praze, část svého dětství však prožil ve Frýdku-Místku, kde svou tvorbu představí poprvé. V autorském čtení uslyšíme ukázky z jeho nové knihy Mapa Anny, vydané v loňském roce v nakladatelství Odeon. Marek Šindelka je také součástí hudebního uskupení Naimina, kde zastupuje elektronickou sekci, spolu s ním během večera vystoupí kytarista Petr Mecner. ( Naimina zahrála již při prvním slavnostním zpřístupnění věže v rámci programu Noci kostelů v květnu 2011.)

foto Eva Landsbergrová



Zaříkávání Májem / literární večer

neděle  17. května v 18 hodin

Kakofonní řezničina v podání studentů Jazykového gymnázia Pavla Tigrida v Ostravě

foto z vystoupení studentů v Plato Ostrava






Pátá věž / literárně-hudební večer / otevírání věže

1. května v 18 hodin

Program
Průlet přírodou a poezií 19. století
Milota Zdirad Polák, Karel Hynek Mácha, jazz
Vystoupí
Pavel Hruška / úvodní slovo
Voice-band S věží dech
/ Petr Mecner, Hynek Nekuža, Tomáš Rozehnal, Radmila Vaňková,
Jakub Vaněk, Dagmar Čaplyginová
Hynek Nekuža / One man show Máchův Mág /
/ dialog s Máchou na podkladě Máchových deníků, životních reálií a básnické skladby Máj /
Radim Přidal, kytara / Jan Uvira, klávesy / Adam Sikora, perkuse